Jsem vděčný za život s handicapem. Nebudu brečet nad svým osudem, říká nevidomý muzikant Petr Bazala

Petr má od narození zelený zákal, následně šedý zákal, problémy se sítnicí a za sebou celou řadu bolestivých a komplikovaných operací, které bohužel nepomohly. Pro svůj handicap si  jako dítě prožil i šikanu na internátu, strach ze spolužáků i práci s terapeutem, aby se strachu zbavil a vše zpracoval.

Dnes se zaměřuje především na vděčnost za dary, které mu do života byly dány. A to  absolutní hudební sluch a talent. Jak říká: „Jsem daleko citlivější, než bych možná byl, kdybych zrak neměl takto poškozený. I když to někdy vidím i jako nevýhodu. Člověk pak vnímá zlo v okolním světě dosti citlivě. Myslím si, že je tak člověk více citlivý a může napsat více muziky a tvořit více umění.“

Jsem daleko citlivější, než bych možná byl, kdybych zrak neměl takto poškozený.
Petr Bazala

V roce 2012 se Petr Bazala v Los Angeles v USA zúčastnil soutěže „Championship for performing art“ (světový šampionát v umělecké tvorbě). Soutěžil v kategorii dospělých ve hře na klavír. V prvním kole začínalo 80 umělců, ve druhém bylo 14, do finále postoupili čtyři a Petr Bazala se stal jednoznačným vítězem. Porotu se snažil oslovit nejen svojí hrou, ale také radostí a vděčností za to, co může dělat i přes svůj zrakový handicap.

Myslíte si, že Petr Bazala, jako člověk s handicapem, má příliš vysoké cíle? A nechtěli bychom takoví být vlastně všichni jen vědět, jak na to? Můžeme se nechat inspirovat.

Poslechněte si celý rozhovor s Hostem ve studiu Petrem Bazalou.