Ludéřovská barokní sýpka se díky nadšencům stala centrem obce i otevřenou knihou její historie
Barokní sýpka v centru Ludéřova měla na počátku 21. století před sebou velmi temné vyhlídky. Chátrající budova měla být podle názoru místních zbořena, aby nehyzdila obec. Jenže, několika nadšencům se zdálo, že by bylo škoda prastarou budovu srovnat se zemí a tak založili spolek, který se rozhodl budovu zachránit. A tím začala anabáze, která umožnila nejen zachránit unikátní objekt, ale navíc i poodhalila část nejstarší historie Ludéřova.
Sýpka byla nejprve považována za barokní hospodářský objekt a i proto byla pod tímto názvem v roce 2007 zapsána do seznamu památek. Jenže jak následná rekonstrukce objektu potvrdila, sýpka v minulosti zdaleka nepatřila jen mezi hospodářské objekty. Průzkum prokázal, že je mnohem starší, než se zdálo a že její kořeny mohou klidně sahat až do 13. století.
Část sýpky totiž skrývala střílny, které se používaly ještě v době, kdy neexistovaly palné zbraně. Zdá se tedy, že minimálně tato část byla součástí opevněné tvrze, která mohla chránit poutníky procházející po zemské stezce vedoucí kolem.
Také v pozdějších letech byla tato budova nedílnou součástí panského sídla, byla obytným objektem a později byla přebudována na hospodářské zázemí zdejšího zámku.
Před spolkem U nás, který se vrhnul do rekonstrukce sýpky, stál v roce 2007, kdy práce začaly, obrovský úkol vytvořit z ruiny smysluplnou stavbu, která by mohla dále sloužit nejen zdejším obyvatelům, ale mohla by být přístupná i pro turisty.
I když stále není zcela hotovo, díky jejich práci sýpka doslova povstala z popela. Dnes v ní najdeme několik expozic z historie Ludéřova, je zde přednáškový sál, který lze využít i jako menší koncertní síň s vynikající akustikou a nechybí ani muzeum života hanácké vesnice. K tomu získali obyvatelé obce a okolí navíc prostor pro kulturní a společenské akce s veškerým zázemím.
O rekonstrukci objektu, ale i o nálezech, které posunuly jeho chápání v dějinách obce, je i další díl cyklu Přímo z místa, který vás ludéřovskou barokní sýpkou provede doslova od podlahy až ke krovu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
