V Litovli slavnostně otevřeli solární sušárnu čistírenských kalů. Jaké jsou výhody nové technologie?

V Litovli slavnostně otevřeli solární sušárnu čistírenských kalů. Jaké jsou výhody nové technologie?
V areálu čistírny odpadních vod v Litovli byla v pondělí slavnostně otevřena nová solární sušárna čistírenských kalů. Zařízení, které je od prosince ve zkušebním provozu, přináší ekologičtější a udržitelnější způsob, jak s odpady nakládat. Investice do nového provozu si vyžádala téměř 119 milionů korun, přičemž většinu nákladů pokryla dotace.
Sušárna mění vlhký čistírenský kal na suchou hmotu, která dále slouží jako palivo v cementárně v Hranicích na Přerovsku. Tím se výrazně mění způsob, jakým se s kaly nakládá – už nebudou končit na zemědělské půdě.
„Kal z čistíren se míchá, jak se říká, na pole. Zemědělci ho rozprašují, ale legislativa i EU to nemá moc ráda kvůli tomu, že čistírenský kal obsahuje různé prvky – těžké kovy, antibiotika a podobně,“ vysvětlil nezávislý starosta Litovle Viktor Kohout.
Srdcem technologie jsou takzvané „přehrabováky“, které kypří kal, aby se vlhkost snáz dostala na povrch a mohla se odpařit. Podle jednatelky společnosti VHS Čerlinka Heleny Stoupové jsou ve sušárně dva.
„Přehrabovák je srdce celé té solární sušárny. Cílem je, aby se vlhkost dostala na povrch a pryč z haly,“ popisuje. Oba přehrabováky mají přezdívky – Hildegarda a Gertruda. „Jedná se o německou technologii, tak na počest těch, co to vymysleli a instalovali, jsme jim dali úsměvná jména,“ dodává Stoupová.
Povinnost hygienizace kalů, tedy jejich úpravy tak, aby neohrožovaly životní prostředí, měla v Česku začít platit už od letošního roku. Nakonec však byla odložena o tři roky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale upozorňuje, že investice do takovýchto technologií se vyplatí.
„Myslím si, že ti, kteří to uchopili aktivně a postavili zařízení tohoto nebo jiného typu – těch technologií je více – tak se to především ukáže jako chytrá investice, protože v tomto období na to byly určeny finanční prostředky z EU,“ uvedl.
Zda bude Evropská unie podobné projekty financovat i v budoucnu, podle Hladíka zatím není jasné. Další města tak možná budou muset podobné provozy financovat ze svých vlastních rozpočtů.
Chcete mít zprávy (nejen) z vašeho kraje pořád při ruce? Odebírejte Zprávy ČRo Olomouc ve svých podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nabídka EDF na Dukovany? Já bych ji v životě nepodepsal, hodnotí šéf ČEZ Beneš
-
Výbuch otřásl panelovým domem v Ostravě. Zraněno je deset lidí, na místě likvidují požár hasiči
-
Ficovy cesty do Ruska jeho voliči chtějí. Přesto vláda kvůli rostoucím cenám padne, míní politolog
-
‚Obrátíme se na policii.‘ Resort spravedlnosti reagoval na audit, po němž Válek odvolal ředitelku