69 let od popravy zarytého komunisty z Přerova. Reicin na vlastní kůži zažil svoje hrůzné praktiky

3. prosinec 2021

Nesmírně chytrý, ješitný, chorobně ctižádostivý, pomstychtivý a krutý. Takový podle všeho byl přerovský rodák Bedřich Reicin. Přesvědčený komunista, který se neblaze zapsal do historie druhé světové války i prvních let poválečných.

Muž, který měl na svědomí i justiční vraždu generála Heliodora Píky, se nakonec stal obětí vlastních praktik. Před sedmdesáti lety ho komunisté zatkli a 3. prosince roku 1952 popravili. Podrobnosti v reportáži Jany Zemkové přidal historik Petr Jirák. 

Reicin se zapsal za druhé světové války do historie jako šedá eminence československé armády. Byl tvrdým zastáncem ideálů komunismu a rozhodoval o životě a smrti druhých.

Angažoval se už v mládežnické komunistické organizaci a také přispíval do tehdejšího Rudého práva. „V roce 1939 jej zadrželo gestapo, následně byl ale propuštěn a legálně se dostal se svojí manželkou do Sovětského svazu. To bylo v říjnu 1940. Po napadení Sovětského svazu Němci v červnu roku 1941 byl jako držitel protektorátního pasu internován a po osmi měsících se vrátil do formující se československé jednotky v Buzuluku,“ zmiňuje historik Petr Jirák.

Následně se ve funkcích posunoval výš a výš. „Stal se důstojníkem prvního československého armádního sboru během druhé světové války, donášel na podřízené vojáky, když například kritizovali Sovětský svaz,“ dodává Jirák.

Po únorovém puči se ve funkci náměstka ministra obrany osobně podílel na perzekuci, zatýkání, mučení a odsouzení stovek vojáků a důstojníků.

Rodáka z Přerova pak ale symbolicky jeho minulost dostihla. „Zatčen byl 8. února 1951. Zažil podobně brutální výslechy, které předtím nařizoval. Přiznal se k vymyšlené protikomunistické státní činnosti, později byl zařazen do takzvaného protistátního spikleneckého centra okolo Rudolfa Slánského a spolu s dalšími deseti muži byl na konci listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti, 3. prosince byli všichni popraveni,“ uzavírá Jirák.

autoři: Jana Zemková , dja
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.