Albrecht z Valdštejna zanechal u Jičína letohrádek s nedokončeným libosadem
Období baroka se vyznačovalo touhou sblížit se s krajinou a přitom ji citlivě měnit. Nejspíš byste netipovali, že předchůdcem barokních krajinářů byl Albrecht z Valdštejna. Měl smělé plány s krajinou v okolí Jičína, ale nestihl je dokončit. Zbyla po něm ale Valdštejnská lodžie obklopená libosadem.
Valdštejnská lodžie je unikátní raně barokní památka. Vévoda Albrecht ji nechal po italském vzoru postavit v letech 1627 až 1632. Měla být centrem zábavy s návazným rozsáhlým okrasným parkem a oborou. Nedokončený libosad je dnes unikátním místem odpočinku i domovem řady chráněných či ohrožených živočišných a rostlinných druhů.
Součástí smělých plánů Valdštejnovy komponované krajiny byla i dlouhá stromořadí. Ta měla být osami spojujícími jednotlivé prvky. Lipová alej vedoucí z Jičína k letohrádku Valdštejnské lodžie je dnes nejstarší dochovanou historickou alejí na našem území. Je čtyřřadá, bezmála dva kilometry dlouhá a čítá téměř tisícovku stromů. Od letohrádku je na jejím konci vidět věž Valdické brány v centru Jičína a nad ní i zbytky někdejšího hradu Veliš.
Albrecht z Valdštejna tak předběhl hraběte Šporka a Lichtenštejny, kteří o několik desítek let později přeměnili krajinu svého okolí v nádherná a citlivě upravená místa. S jičínskou pahorkatinou měl Albrecht velké plány, ale násilná smrt mu zabránila v jejich dokončení.
Vysokou, ze tří stran do zahrady otevřenou budovou se schodištěm, velkolepou terasou a arkádami chtěl jistě demonstrovat své bohatství. Stejně tak velkolepý měl být i přilehlý rozsáhlý park s oborou.
Libosad jako zahrada potěšení
V libosadu měla být četná zákoutí s mnoha romantickými prvky jako fontánky, sošky, kašny. Z plánů nakonec zůstala grotta – umělá jeskyně, v parku byly vysázeny vzácné rostliny, květinové záhony s mnoha neobvyklými dřevinami. Jakési druhé patro pod parkem představovala štěpnice s ovocnými stromy a konečně obora, která sloužila k honům a také jako zásobárna zvěřiny pro panskou kuchyni.
Stavba, do jejíchž pater mělo vést monumentální elipsovité schodiště, byla zřejmě určena k pořádání různých slavností. Valdštejnská lodžie měla být pýchou celého krajinného celku, ale bohužel se smrtí vévody skončila i realizace okázalého a nadčasového snu.
Celý tento projekt tak nebyl nikdy dokončen ani pochopen. Nevhodné stavební úpravy a následná devastace zapříčinily, že Lodžie byla dlouhodobě vnímána jako nevyužitelná a neekonomická zchátralá stavba.
Libosad je domovem vzácných druhů
Nedokončení libosadu pomohlo však paradoxně vzniku unikátního prostředí. Z obory se časem stal lužní les, v němž přebývají mnohé druhy hmyzu, ale i vlhkomilných rostlin. Květnatá louka na jaře nabízí pohled na některé druhy orchidejí, ale roste zde třeba i planý tulipán. Ten sice v našich krajích není až tak vzácný, ale málokdy kvete. Tady v libosadu jsou jeho květy k vidění pravidelně každý rok zjara.
Lipová alej se zase stala sídlem velmi vzácného brouka Páchníka hnědého, který je v současné době zařazen v České republice mezi kriticky ohrožené druhy. Vyskytuje se v parcích se solitérními, relativně starými osluněnými listnatými stromy. Obývá dutiny především dubů, lip a vrb.
Kudy do libosadu
K okrajové části parku Libosad vede z Jičína značená turistická trasa. Parkem je možné procházet po lesních cestách. Budete-li pokračovat dále po zmíněné turistické trase, dojdete do obce Valdice, kde je z původního kartuziánského kláštera vybudovaná věznice.
K Libosadu se můžete dostat také vlakem, nedaleko letohrádku je železniční stanice. Východní částí Libosadu – oborou - protéká Valdický potok. Na něm je vybudován rybník, ke kterému dojdete po lesní cestě, jež oborou prochází.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vuhledar není strategické místo. V Kyjevě se debatuje, proč přišlo stažení vojsk pozdě, říká ukrajinistka
-
Izraelci cílili na Hizballáh i před válkou v Gaze. Infiltrovali se mezi blízké Nasralláha, říká expert
-
Fotbalisté Plzně v Evropské lize znovu remizovali, zápas s Ludogorcem Razgrad skončil bez branek
-
Jana Magdoňová získala Kybercenu za pořad Antivirus