Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře se po dvouleté pauze otevírá veřejnosti
Podobora v Chotěbuzi na Těšínsku je významnou archeologickou lokalitou. A posledních několik let i oblíbeným turistickým cílem. K prvnímu osídlení zde došlo už v pravěku. Největšího rozkvětu se oblast dočkala v době Slovanské. Toto historické období představuje zdejší Archeopark, který tu otevřeli v roce 2005.
Uplynulé dva roky měli návštěvníci smůlu. Archeopark byl totiž kvůli probíhajícím výzkumům uzavřený. Stavěla se navíc nová vstupní budova. Nyní Muzeum Těšínska, které Archeopark spravuje, hlásí: máme hotovo. První zájemci mohou přijít v sobotu 30. dubna 2016.
Vrch nad řekou Olzou se zdál vhodný k usídlení už lidem v pravěku a ve starší době železné. Pravého rozkvětu se místo dočkalo až v době předslovanské, takzvané halštatské, v době slovanského osídlení a v časech Velkomoravské říše.
Chrt jako luxusní zboží
Archeologické průzkumy prokázaly existenci opevněného hradiska. A nikoli bezvýznamného. Zejména jeden z nejnovějších nálezů utvrdil archeology, že zde musel žít významný rod. Našla se totiž psí kost. Po podrobném průzkumu se zjistilo, že se jedná o kost chrta. V době slovanského osídlení býval chrt považován za luxusní zboží, které se dávalo darem zvláště důležitým osobám. Chrt se proto pro nově otevřený Archeopark představuje maskota.
Slované postupně lokalitu v průběhu 11. století opouštěli a usadili se na Zámeckém vrchu v dnešním Polském Těšíně, kde vybudovali hrad, který se stal od konce 13. století sídlem Těšínských knížat.
Návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi přivítá na úpatí akropole moderní vstupní budova s výstavními sály, keramickou dílnou a expozicí zvířat, které v dané lokalitě žijí. Vstup do areálu je přitom nově bezbariérový. V samotném palisádami opevněném hradisku přibyly nové dva domy, které přibližují, jak žili naši slovanští předkové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vyhrožování smrtí je neakceptovatelné, napsal Surovčík po napadení. Bude jej řešit právní cestou
-
Rekruti do masomlýnku. Jak Rusko shání po světě vojáky do své armády?
-
Respektujeme rozhodnutí orgánů zápas ukončit. Hráčům soupeře se omlouváme, říká Tvrdík
-
Putin měl Ficovi odpovědět, že pokud se chce Zelenskyj sejít, má se s ním telefonicky spojit








