Archivář Miloslav Novák: Český rozhlas byl průkopníkem multimedializace už ve svých počátcích
Archiv Českého rozhlasu soustřeďuje, uchovává, zpracovává a zpřístupňuje veškerý archivní materiál z činnosti Českého rozhlasu a jeho předchůdců. Najdeme zde nejen klenoty hudby a mluveného slova či vzácné písemnosti, ale i rozsáhlou a unikátní fotosbírku s tituly ještě z doby, v níž rozhlas zvuk uměl zaznamenat jen stěží. Proto je její digitalizace, restaurování a prezentace velkou výzvou.
Fotosbírka obsahuje stovky tisíc pozitivů, ale i negativů na skleněné a celuloidové podložce. Některé fotografie jsou dokonce starší než stoletá historie rozhlasového vysílání. V depozitáři najdeme dva původní závěsné regály plné archivního materiálu, na kterém jsou zachyceny důležité události našich dějin, které rozhlas nejen dokonale zprostředkoval, ale mnohdy také výrazně ovlivnil. Druhou fotografickou podsbírku tvoří významné osobnosti, a to nejen ty, které prošly Českým rozhlasem.
V současné době se tu originální negativy postupně odplísňují, restaurují, digitalizují a archivují do restaurátory speciálně navržených vestavných fotoregálů s dvojitým sklem plněným argonem pro nejohroženější rozhlasové obrazové a zvukové archiválie v depozitáři s chytrým monitoringem kvality a složení vzduchu. To vše pomůže zachránit unikátní obrazové a zvukové dědictví pro budoucí generace z doby, kdy byl rozhlas jako první v Československu již multimediální institucí, ale ještě neexistoval zvukový film, ani televize a časopisy se tiskly jen černobíle.
Proto se tu na náročných technických úkolech spolupracuje s Metodickým centrem pro digitalizaci, restaurování a prezentaci obrazových a zvukových záznamů (MEDIG). Následně pak specialisté vybrané snímky osvitnou z digitálně restaurovaných dat zpět na klasickou fotochemickou surovinu velkých rozměrů, což umožní nejen uchovat zlatý fond rozhlasové fotografie na dalších pět set let, ale také ho v jedinečně kvalitě prezentovat na různých výstavách.
Radiojournal, původně spojení výrobce rozhlasových přijímačů Radioslavia a Spolku českých žurnalistů, si kladl za cíl rozhlašovat noviny. Neobvyklé spojení materiálního s virtuálním je oknem do světa rozhlasu a jeho bohaté historie, jak komunikovat s posluchači i diváky v současnosti.
„Československý rozhlas se už od svých počátků snažil hledat různé cesty, jak komunikovat s divákem. Nejprve to bylo natáčení propagačních a animovaných filmů nebo snímání fotografií. Později přibyly zvukové záznamy. Po celou dobu samozřejmě vznikaly různé listinné dokumenty… To jsou všechno formy mutlimediality. Takže Československý rozhlas byl průkopníkem multimédií v době, kdy se to slovo ještě nepoužívalo,“ říká restaurátor Miloslav Novák.
Příkladem toho může být například první animovaný, částečně už barevný film Všudybylovo dobrodružství (1936), který kombinuje loutkové i kreslené pasáže, a který futuristicky ukazuje Československý rozhlas za mnoho a mnoho let. Tento film byl vůbec první animovaný zvukový film, který byl oceněn na festivalu v Benátkách. Jeho producentem byl právě Radiojurnal.
Kinofony – spojení obrazu, zvuku, textu a prostoru
V posledních dvou letech se uskutečnilo v rámci oslav 100 let Českého rozhlasu hned několik výstav, které byly inovativní třeba tím, jak restaurované zvětšeniny fotografií spojovaly s videi a zvuky přístupnými pomocí QR kódů.
„Postupně, jak jsme ty fotografie vystavovali, tak jsme začali experimentovat se spojením obrazu, zvuku, textu a prostoru. Dokonce jsme si to pojmenovali, říkáme tomu kino-fony, kdy vlastně statický fotografický obraz spojíme s plynulým zvukem nebo filmy a přidáváme k tomu zajímavosti do doprovodného textu,“ přibližuje Miloslav Novák.
„Zvuky jsme pouštěli před galerií nebo uvnitř jejího prostoru ze separátně umístěných reproduktorů před restaurovanými fotografiemi, jinde jsme je zase nasazovali za fotografický obraz. Na vybraných místech se jednotlivé zvuky v prostoru mísily mezi sebou, aby se jinde střetly v synchronu s vystavovanými fotografiemi pomocí velkoplošné projekce třeba u fotek velkých celků, po kterých může divák brouzdat očima i několik minut a stále tam hledat něco nového,“ vysvětluje restaurátor.
„Návštěvník postupně procházel prostorem a stoupal stále do vyšších pater galerie, která se místy ztišuje a jindy zase ožívá zvukem, vztahujícím se ke stále novějším fotografiím. Tím, jak rychle expozicí procházel, kde se zastavoval, odkud poslouchal zvuk nebo pozoroval fotografie, se alespoň na okamžik stával spolutvůrcem výstavy, a prostor se tak sám o sobě stával vystavovaným objektem.
Virtuálně si podobný zážitek můžete dopřát na stránce rozhl.as/foto100let. Najdete tam snímky s popisky a také s QR kódy. Jejich prostřednictvím si můžete přehrát zvuk, který se k dané fotografii vztahuje.
Pokud byste nějaké staré fotografie nebo zvukové záznamy našli třeba doma na půdě a chtěli byste je odborně zpracovat a archivovat, tak můžete napsat na e-mail fototeka@rozhlas.cz a my vám rádi pomůžeme a hlavně ty fotografie všichni zachráníme a nakonec zpřístupníme.
„Pro majitele zajímavých prostorů, galerijníky a muzejníky je to zároveň taková pozvánka, pokud budou některé z těch našich experimentů, ať už v tradiční výstavní podobě nebo v té čtyřdimenzionální expozici obrazu a zvuku metodou filmové montáže v prostoru a čase, chtít zkusit uvést nebo prezentovat ve svém prostoru, mohou se nám ozvat a my to rádi zrealizujeme,“ dodává restaurátor Miloslav Novák .
Pořad Přímo z místa můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat každou neděli od 09:10, následně pak neomezeně ZDE na webu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
