Až pětinu spotřeby plynu celého Česka by mohly v budoucnu pokrýt bioplynové stanice. Mezi průkopníky patří bioplynka v Rapotíně

„Vidíme kompresorovnu, která vtláčí plyn do membránové separace. Proudí tu 1,3 milionu kubíků biometanu ročně,“ říká obchodní ředitel společnosti EFG Rapotínem Ondřej Černý, jenž se prochází areálem rapotínské bioplynové stanice.

Jde o místo, kde se vyrobený bioplyn vtláčí do sítě. „Ano, upravuje a vtláčí do rozvodné sítě. Technologie čistí surový bioplyn na biometan, tedy na ekvivalent zemního plynu, akorát s tím rozdílem, že ten náš bioplyn je vytvořený z ekologicky rozložitelných materiálů. Například ze zbytků potravin a rozšiřujeme to i na gastroodpady, tedy zbytky z kuchyní nebo vývařoven,“ upřesňuje Černý.

Dalo by se dosáhnout až 20 % soběstačnosti pro celé Česko

Technologie čištění bioplynu je ale využitelná i u klasických zemědělských bioplynek. Podle Ondřeje Černého tak má velký potenciál. „Pokud by se tyto jednotky instalovaly na všechny bioplynové stanice v České republiky, tak by podle propočtů a odhadů Česká republika mohla dosáhnout až na 20 % soběstačnosti ve výrobě tohoto plynu,“ informuje Černý.

K tomu sice ještě vede hodně dlouhá cesta, minimálně zájem o technologii ale v poslední době stoupl. Uvažovat o ní začali třeba i v hospodářském družstvu Určice na Prostějovsku „Zatím máme bioplynku pouze na elektřinu, a když to bude výhodné, tak bychom přikročili k tomu, že bychom vyráběli i plyn,“ potvrzuje jeho agronom Radek Kořínek.

Rapotínská bioplynka|foto:Jana Opočenská, Český rozhlas

Kromě vysokých nákladů a složité administrativy je ale pro provozovatele bioplynek překážkou třeba i velká vzdálenost k rozvodu plynu.