Baron hledal na Karvinsku uhlí. Narazil na zázračnou léčivou vodu

Baron Jiří Bess z Chrastiny byl vzdělaný, leč poněkud rozmarný. Holdoval vínu, ženám a karbanu. A tyto své záliby potřeboval nějak financovat. Nedala mu spát představa, že by se mohl stát uhlobaronem jako jeho mnohem bohatší a úspěšnější kolega hrabě Larisch-Mönnich. A tak začal na svém pozemku vrtat. Jaké bylo jeho rozčarování, když po několika neúspěšných pokusech nenarazil na černouhelnou sloj, ale na mohutný proud vody. Kalné a slané.

Lidé se zaradovali. Léčivou sílu této vody využívali totiž místní obyvatelé k léčebným účelům od pradávna. Do karvinského lesa vodili ke studánce Stříbrňočce zejména děti a staré lidi. Omývali je zde a nechávali jim z plných plic vdechovat její výpary.

Zázračné léčivé účinky

Po prvotním šoku baron Bess přeci jen povolal učené lékaře a nechal je vědecky prozkoumat účinky nalezeného pramene. Verdikt zněl jasně: léčebné účinky rovnají se téměř zázraku. A tak vznikly v roce 1866 nejstarší jodobromové lázně na našem území, tenkrát nazvané Lázeňské město Ráj. Jeho věhlas se šířil světem, a tak se zde léčily třeba i dvorní dámy od vídeňského císařského dvora.

Nejstarší, secesní budova Lázní Darkov|foto: Romana Kubicová

Vůbec první objekt Lázní Darkov byste dnes hledali marně. Býval dřevěný, velmi dlouhý a dnes je na jeho místě jen zelená loučka. Poskytoval sice pacientům lázeňské procedury, později i nějakou tu stravu, ale bydlet se v něm ještě nedalo. Kromě něj tu totiž nebylo vůbec nic. Až postupně se postavily reprezentativní domy, z nichž většina slouží lázeňským hostům dodnes.

A v čem je solanka tolik prospěšná lidskému organismu? Vznikla v období třetihor z přírodní mořské vody. Po miliony let působily na vodu různé tlaky a teploty, díky kterým se do ní vmísilo množství prvků z dávné mořské fauny a flóry.

Když se voda dostane do kontaktu s kůží, začne skrze ni do organismu pronikat jód. Solanka tak uvolní svalstvo a zlepší prokrvení orgánů. Blahodárně působí i na kožní onemocnění a také na zánětlivé procesy. A dlužno dodat, že zmíněné dvorní dámy, stejně jako vojáci, si zde kdysi léčili i syfilis. Zda úspěšně se dnes už neví.