Betonová hráz na Chrudimsku. Křižanovická přehrada funguje jako zásobárna pitné vody
Vodní nádrž vznikla u Křižanovic na Chrudimsku po druhé světové válce v letech 1947 až 1953. Původně měla jen energetický význam, protože kraj chránila před povodněmi nedaleká přehrada na Seči. Kvůli krizi se ale z přehrady v Křižanovicích stala i zásobárna pitné vody.
Křižanovická přehrada má gravitační betonovou hráz, která je 130 metrů dlouhá, na koruně skoro 7 metrů široká a u paty měří 30 metrů. Napuštěné jezero s rozlohou 30 hektarů obsahuje 2 miliony kubíků vody.
Přehrada je ve skutečnosti soustava dvou nádrží spojených tři kilometry dlouhým tunelem a vodárenskou věží nad Práčovem. Elektrárenský přivaděč je dva a půl metru široká trubka zčásti zasypaná na terénu a zčásti ražená ve skále. Jednou za dva roky se musí projít, čistit a přitom kontrolovat, zda nedochází k narušení celistvosti povrchu betonu. Podle slov hrázného Josefa Květenského se rozhodně nejedná o práci pro klaustrofobiky.
Přehrada v Křižanovicích vznikla přehrazením řeky Chrudimky v místě, kterému se říkalo Stříbrná řeka. Byla tu tábořiště trampů a vznikaly tady první osady. Po napuštění zůstaly Křižanovice vyhledávanou rekreační oblastí, do 70. let se v jejích vodách dalo koupat i chytat ryby.
Krize nedostatku pitné vody ale změnila funkci přehrady z čistě energetické na zásobárnu pitné vody pro Chrudimsko a Pardubicko. Od té doby už se v Křižanovické přehradě koupat nesmí.
Panenská příroda v okolí přehrady
Kolem přehrady vede velké množství turistických tras a cyklotras. Těsně nad přehradou se nachází staré keltské oppidum s archeoskanzenem a rozhlednou Boika, kde se návštěvníci dozvědí, jak v těchto místech před dvěma tisíci lety žili Keltové.
Překvapivě krásná jsou prudká údolí, která vyhloubila řeka Chrudimka. Nejnavštěvovanější jsou chráněné přírodní oblasti jako Strádovské peklo nebo Krkanka. Na levém břehu řeky se rozprostírá stará Slavická obora, poměrně málo známé místo, které je přístupné jen o letních prázdninách a po dva zimní měsíce. Hledáte-li ale klid a ticho v nádherné přírodě chráněné před turistickým ruchem, je Slavická obora to pravé místo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V tuto chvíli to platí. Babiš navrhne Turka do čela ministerstva životního prostředí, uvedl Havlíček
-
Fiala z SPD: Účast Ruska v útoku ve Vrběticích je nejasná. Kupka tvrzení označil za moskevské vysílání
-
Romancov: USA udeřily v době, kdy byli ve Venezuele čínští diplomati. Peking to může brát jako ponížení
-
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Kdo teď vládne ve Venezuele, co bude s Madurem a jakou roli ve všem hraje ropa?





