Bezručova vyhlídka na kopci Černá zem v Sedlištích oslavuje zrušení roboty

Slezskou stranu Lašska stráží kopec Baba v Sedlištích, někdy také nazývaný Černá zem. Vzdušnou čarou na sever až k Baltskému moři nenajdete vyšší kopec. Se svými 374 metry nad mořem se sice nemůže rovnat Beskydským velikánům, ale dodnes je oblíbeným výletním místem.

Výhled odsud si oblíbil také básník Petr Bezruč. Chodil za zdejšími písmáky, přátelil se s Jožou Vochalou z národopisného spolku Sedlišťané. Právě z jeho iniciativy zde byl v roce 1928 položen základní kámen budoucího památníku „Osvobozené půdy“.

Plány s ním měli smělé, chtěli, aby tu Petr Bezruč našel místo svého posledního odpočinku. Nestalo se tak, básník byl nakonec pohřben v rodné Opavě. Ale i tak je památník zajímavým místem.

Jeho základnu tvoří kvádry kamene z významných míst tohoto kraje – z Lysé hory, Čantoryje, Hrčavy, Smrku a dalších. Během druhé světové války ho nacisté zničili, k jeho obnově došlo po roce 1945.

Sedliště, Bezručova vyhlídka|foto: Romana Kubicová

Původní název kopce je Baba. Ve staré slovanské mytologii představovalo zosobnění mračna přinášejícího déšť. V 19. století začali rolníci zdejší půdu obdělávat, a tak kopec dostal nový název – Černá zem, podle typického zabarvení zdejší hlíny. Jménem básníka Petra Bezruče se toto místo nazývá od konce 60. let minulého století.

Podle legendy v jeho podzemí mezi dvěma uschlými duby dřímá vojsko, které vartuje kraj kolem Frýdku. Až se duby zazelenají, či až bude Lachům nejhůře, povstane a strhne se poslední vítězná bitva.