Bílá paní a její strašidelné jméno
Když se někdo jmenuje Perchta, tak už tento fakt sám o sobě stačí k tomu, aby dotyčná osoba po smrti někde strašila. Je to totiž jméno strašidelné a zvláštní.
Dodneška se zachovaly dopisy, které paní Perchta z Rožmberka, provdaná za pana Jana z Lichtenštejna, psala svému otci a svým bratrům. Paní Perchta se v nich jeví jako osoba v jádru hodná a laskavá, ale úplně zoufalá ze svého manželství, neradostného a plného všelijakých hádek a naschválů. Podle pověsti, kterou nejlépe do našich časů převyprávěl barokní historik Bohuslav Balbín, byla Perchta potrestána posmrtným neklidem a povinností strašit za to, že svému jistě problematickému a možná i zlému manželovi nedokázala ani na smrtelném loži jeho činy odpustit. Ale skutečnou příčinou pověsti – sám jsem Perchtu strašit neviděl a ani ji nechci vidět – je zřejmě něco jiného. Totiž právě to zmíněné jméno krumlovské Bílé paní.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
