Ondřej Bláha

Je opravdu neuvěřitelné, že od listopadu 1989 uplynulo už třicet let. To je doba, která je potřeba na to, aby se z novorozence postupně vyvinul dospělý člověk.

Hrát si s jazykem, to je věc, kterou dělají nejenom děti, ale i dospělí lidé. Projevy této hry jsou velmi rozmanité. Výsledkem takových her je i slovo cikcak.

V posledních asi padesáti letech je možné u nás Čechů sledovat pozvolnou tendenci k tomu, že se přestáváme bát cizích jazyků.

V uplynulých týdnech jste i vy mohli potkávat v parcích i jinde děti shazující kaštany ze stromů. Ale není kaštan jako kaštan.

Do dlouhé řady slov, která jsme zdědili z dob antiky, hlavně tedy ze starověkého Řecka, patří také slovo chiméra. Slovo se běžně používá ve významu „vidina“ nebo „přelud.“

Nápis Koh-i-noor, který vídáme na kancelářských potřebách, pastelkách, či jiných školních potřebách, je známý také trochu jinak.

Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Odhalíme, co vlastně znamená slovo chaos.

Se školou se pojí i mnohá školní slova, například pentilka nebo pentelka, což je, obchodně a technicky vzato, mikrotužka. 

Dnešní mladí Češi mají někdy potíže bez přípravy definovat význam některých českých slov. Např. slova rozjívený.

Je jasné, že letos to s cestováním nebude slavné – a tak se alespoň symbolicky zastavme u slova, které asociuje a jaksi shrnuje všechny ty dálky. To slovo zní: tramtárie.