Ondřej Bláha

Velký třesk je počátek našeho viditelného světa, moment, kdy nepředstavitelně malý, hustý a horký bod, ve kterém byla veškerá hmota vesmíru, explodoval a začal se rozpínat.

Pokud se nám něco daří a nechceme to zakřiknout, obvykle to musíme zaklepat. Nejlépe na dřevo. Odkud se tento zvyk vzal? Tématu se věnoval náš bohemista, poslechněte si.

Stalo se vám někdy, že jste chtěli zdůraznit otázku, ale nebyli jste si jistí, jestli v psaném textu postavit otazník před vykřičník, nebo vykřičník před otazník?

Jestlipak by se svatému Silvestrovi líbilo, kdyby viděl, co všechno na jeho svátek konáme. Taky už v uších slyšíte ty rány, které pocházejí od různých petard a světlic?

Betlém. Místo, kde se narodil Ježíš, a které v různých podobách ztvárněné vídáme rok co rok jako nedílnou součást Vánoc. Víte ale, co slovo Betlém znamená v překladu?

Znáte adventní pranostiku, která říká: Jaké jsou od Lucie do Vánoc dni, takové budou i jednotlivé měsíce příštího roku? V dalším jazykovém okénku si posvítíme na advent.

Velká část nových českých frazeologismů čerpá z oblasti sportu, ze sportovního slangu. Velmi známým a často užívaným je například „udělat něco z voleje“. 

Rčením, které má na svědomí francouzský básník François Villon, není vždy myšlena pouze bílá pokrývka krajiny. Spíše hovoří spíše o věcech hezkých, které už pominuly.

Když hovoříme, každý z nás – pokud tedy zrovna mluvíme naší mateřskou češtinou – používá řadu předpon a přípon. Automaticky, nevědomky.

Kde psát malá a kde velká písmena? Zřejmě každý z nás se nad tím tu a tam musí zamyslet. Zvlášť pokud se jedná o významné historické události, jako jsou například revoluce.