Učím na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a pracuji také v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR v Praze.
Odborně se zabývám zejména gramatikou slovanských jazyků a výklady místních a pomístních jmen. Občas píši a publikuji povídky, ale hlavně hodně čtu (např. K. Amise, R. Dahla a D. Lodge, se zvláštní oblibou také všeobecné encyklopedie, které mě nepřestávají uchvacovat strhujícími zvraty v tématu vyprávění).
Textuji bluesmana J. Mížu, též jsem sám vystupoval jako písničkář, skoro pořád poslouchám hudbu (zvláště rád mám české hudební baroko a britský rock 60. let 20. století) a v souladu s rodinnou tradicí už jsem také ledacos pokreslil a pomaloval. Soustavně se věnuji sportům, zejména takovým, při kterých si můžu s někým povídat (pěší turistika, plavání, tlačení dětského kočárku na velké vzdálenosti).
Všechny články
-
Karel May a jazyk indiánů
Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná.
-
S bohemistou Ondřejem Bláhou se vydáváme do ZOO
Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená.
-
Meruňky a broskve. Kde se vzalo jejich české pojmenování?
Proč meruňky mrznou, i když jsou prázdninové ovoce? A co mají broskve společného s Velkou Moravou? Užijte si s naším bohemistou letní putování za ovocem a jazykem.
-
Jazyková specifika souostroví Maledivy a Seychely
Maledivy nebo Seychely? Víte, jak se správně vyslovují a co znamenají jejich jména? Ponořte se s námi a naším bohemistou do jazykových i cestovatelských zajímavostí.
-
V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře
V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře a kořeny v záletech, svobodě i staronemoci. Ponořte se s námi do dalších jazykových zajímavostí.
-
Mluvil Jan Milíč z Kroměříže hanácky?
Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč...
-
Upejpat se, vodsejpat, zdejchnout se aneb rozmanitost českých nářečí
Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí...
-
Čtou se ještě knížky?
To, že mladí lidé příliš nečtou, není žádnou novinkou, ale samozřejmě čest výjimkám. Jak to s četbou mají čeští teenageři i dospělí? A jak si všeobecně v žebříčku...
-
Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Jak je to s hromadnými označeními?
Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Vrací se do českého jazyka staronová hromadná označení? Nad tím se zamýšlí náš bohemista, poslechněte si ho.
-
Šaty dělají člověka. Pořekadlo, které v češtině vyznívá kladně. Proč v bulharštině a polštině ne?
Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.