Učím na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a pracuji také v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR v Praze.
Odborně se zabývám zejména gramatikou slovanských jazyků a výklady místních a pomístních jmen. Občas píši a publikuji povídky, ale hlavně hodně čtu (např. K. Amise, R. Dahla a D. Lodge, se zvláštní oblibou také všeobecné encyklopedie, které mě nepřestávají uchvacovat strhujícími zvraty v tématu vyprávění).
Textuji bluesmana J. Mížu, též jsem sám vystupoval jako písničkář, skoro pořád poslouchám hudbu (zvláště rád mám české hudební baroko a britský rock 60. let 20. století) a v souladu s rodinnou tradicí už jsem také ledacos pokreslil a pomaloval. Soustavně se věnuji sportům, zejména takovým, při kterých si můžu s někým povídat (pěší turistika, plavání, tlačení dětského kočárku na velké vzdálenosti).
Všechny články
-
Mluvil Jan Milíč z Kroměříže hanácky?
Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč...
-
Upejpat se, vodsejpat, zdejchnout se aneb rozmanitost českých nářečí
Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí...
-
Čtou se ještě knížky?
To, že mladí lidé příliš nečtou, není žádnou novinkou, ale samozřejmě čest výjimkám. Jak to s četbou mají čeští teenageři i dospělí? A jak si všeobecně v žebříčku...
-
Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Jak je to s hromadnými označeními?
Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Vrací se do českého jazyka staronová hromadná označení? Nad tím se zamýšlí náš bohemista, poslechněte si ho.
-
Šaty dělají člověka. Pořekadlo, které v češtině vyznívá kladně. Proč v bulharštině a polštině ne?
Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.
-
Proč říkáme „uvidíme“ a ne „budeme vidět“?
Slovesa vidět a slyšet se v češtině vymykají běžným pravidlům budoucího času. Jazyková zvláštnost pod drobnohledem našeho bohemisty.
-
Ten to moc nepotahal aneb slovník dnešní mládeže
Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?
-
Nářečí po padesáti letech
Říkáte pouzdro nebo penál? Sešit nebo zešit? Nový výzkum mapuje, jak se za 50 let proměnila čeština napříč regiony. Více nám řekne náš bohemista.
-
Veliká noc, Velikonoc, Velikonoce. Vydejte se s námi na jazykový výlet do historie
Proč říkáme Velikonoce v množném čísle? A jak souvisí s Velikou nocí a židovským Pesachem? Poslechněte si jazykový výlet do historie.
-
Na denní bázi aneb módní fráze, díky kterým se snažíme působit chytřeji
Denně, nebo na denní bázi? Módní fráze, které natahují věty a dělají z nás na oko chytřejší lidi. Odkud se berou a proč je slyšíme čím dál častěji? Poví nám náš bohemista.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »