Boleslav Navrátil: Cikánské housle. Premiéra povídky z dob, kdy všichni museli žít stejně
O cikánské cti, bílém podraznictví a taky o míře tolerance vypráví povídka ostravského prozaika Boleslava Navrátila Cikánské housle. Setkání s lidmi, kteří žijí jinak, se odehrává v době, kdy museli žít všichni stejně.
Pět krásným jazykem vyprávěných povídek Boleslava Navrátila najdeme v knize s názvem Cesta slepého koně. V půvabných příbězích připomínající svou poetikou psaní Oty Pavla, se autor vrací do svého dětství a dospívání. Boleslav Navrátil se narodil v roce 1941 v Černčíně u Vyškova a po maturitě na zemědělské škole začal pracovat v Ostravě jako novinář. Po roce 1968 byl však z politických důvodů propuštěn a k novinařině se mohl vrátit až po listopadu 1989. Spoluzakládal nezávislé noviny Moravskoslezský deník, kde se také posléze stal šéfredaktorem. Listu zůstal věrný i po změně majitele a dodnes čteme jeho jméno pod řadou výborných článků.
Na záložce přebalu knihy Cesta slepého koně, která vinou okupace v roce 1968 vyšla s třicetiletým zpožděním, čteme slova editora: V čase a věčnosti, která je v lidech a kolem nich, se tu a tam objeví někdo se zvláštním darem. Se schopností zjistit, že nedělní vítr nahoře v koruně kaštanu vane vesele. Takový je Boleslav Navrátil. Lidé kolem něj jsou trochu lepší, smutné příběhy krapet veselejší, modřiny méně bolí, kapce rosy se dostane zasloužené slávy a bezděčné gesto prozradí, co mělo zůstat skryto.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka