Botanická zahrada v Táboře je druhou nejstarší zahradou svého druhu u nás

28. červen 2016
Česko – země neznámá

Po pražské univerzitní botanické zahradě je druhou nejstarší botanickou zahradou v Česku ta v jihočeském Táboře. Založena byla roku 1866 při Královské české vyšší hospodářské a průmyslové zemské škole. A jako školní zařízení funguje i po 150 letech. Jen vzletný název školy se proměnil na současný VOŠ a SZeŠ.

V prvních letech existence byla botanická zahrada koncipována především jako jakýsi zemědělský trenažér. Nechyběla pokusná políčka, zeleninové záhony, ovocnářská a lesnická školka.

Na začátku 20. století, v souvislosti s přestavbou školy, ji dostal na starosti botanik profesor František Bubák. Ten se ujal úkolu s nevšední energií a odborným zaujetím. Osobně navštívil a prostudoval botanické zahrady ve Vídni, Praze, Berlíně, Halle, Lipsku a Štýrském Hradci. Pod jeho vedením nakonec v Táboře během deseti let vyrostla zahrada, která snesla srovnání s podobnými institucemi po celé Evropě.

Za dobu správcování profesora Bubáka se v táborské botanické zahradě rozšiřovala a doplňovala sbírka české květeny a kulturních rostlin, sbíraly se vzácnější rostliny a podle zpracovaného plánu došlo k postupnému vysázení několika set různých druhů nahosemenných a krytosemenných dřevin.

Krkonoše v podání Botanické zahrady Tábor

František Bubák zároveň zavedl originální členění. Ne podle původu nebo příbuznosti rostlin, jak je jinde běžné, ale podle jejich využití. Jeho uspořádání botanické zahrady v Táboře je respektováno dodnes.

Kdysi pozemek na periferii města za hradbami obklopila ze tří stran městská zástavba, na severním okraji tvoří hranici pozemku rybník Jordán. Zahrada je tak nejenom zajímavou rostlinnou expozicí, ale i příjemným parkem, ve kterém lze na chvíli vydechnout a odpočinout si.

Vstup do botanické zahrady je bezplatný, nízké vstupné se platí jen za návštěvu skleníků. Ve všední dny je otevřeno po celý rok, o letních prázdninách bývá zahrada přístupná i o víkendech.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.