Brněnskému pavilonu Anthropos vévodí mamut. Zavede vás do období pravěku

„Expozice vznikla v roce 1928 při příležitosti oslav desátého výročí Československa. Stejně starý je i mamut, nepřehlédnutelný exponát a zřejmě největší návštěvnický magnet muzea. Často slýcháme otázku, jestli je pravý. Samozřejmě není, jde o repliku v lehce nadživotní velikosti. A například srst je vyrobená z koudele,“ prozrazuje Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, pod které Anthropos spadá.

V muzejních prostorách je ale celá řada originálních archeologických nálezů. I třeba skutečný mamut, přesněji řečeno kostra mamuta nalezená v Předmostí u Přerova. Všechny přehledně představují nejstarší dějiny lidstva ve střední Evropě. „Na nálezy z nejstarší doby kamenné je naše území nesmírně bohaté a není proto náhoda, že toto muzeum stojí zrovna tady. Jsou tu i předměty starší více než 600 tisíc let, které dokumentují nejstarší osídlení Evropy vůbec,“ dodává Kostrhun.

Zřejmě vůbec nejvzácnější předmět ze sbírek Moravského zemského muzea ale v expozici nenajdete. Jde o sošku Věstonické Venuše, která je před zraky světa ukryta po většinu času v trezoru. „V tuto chvíli trvale vystavena není. Nicméně naším přáním je, abychom ji mohli co nejdříve návštěvníkům ukazovat permanentně,“ říká Petr Kostrhun. Je ale přesvědčený, že i bez slavné Venuše jsou výstavní prostory Anthroposu pro návštěvníky velmi atraktivní.

Některé exponáty jsou jen věrné modely, jiné vzácné originální vykopávky|foto: Hana Ondryášová

Anthropos je přístupný celoročně, zavřeno je vždy jen v pondělí. Stálou expozici navíc zpestřují příležitostné výstavy. V současné době jsou dvě: instalace věnovaná známému ilustrátorovi pravěkého světa Zdeňku Burianovi a výstava s příznačným názvem „Vítejte u neandrtálců“. Součástí té druhé je například i velmi atraktivní antropologická rekonstrukce neandrtálce tak, jak si ho představuje moderní věda.