Být hodnější a laskavější – to je účel budhistické cesty, říká mniška Tenzin Palmo
„Beru se teď míň vážně,“ konstatuje Markéta Bartošová alias Tenzin Palmo, která přijala svěcení od Dalajlámy a která žije v klášteře Kopan v nepálském Káthmándú.
První tři roky po vysvěcení strávila v Itálii v budhistickém centru, kde byli mniši, mnišky i laici společně. Toužila ale po tradičním klášterním životě. „Dalajláma řekl něco v tom smyslu, že by mniši a mnišky měli budhismus studovat, aby ho dokázali předávat dál, aby dharma nevymizela ze světa. A tenkrát jsem si řekla jo, jdu toho,“ vzpomíná Tenzin Palmo. Mimochodem Tenzin v překladu znamená „ta, co udržuje učení“ a Palmo zase „žena hrdinka“.
V klášteře se vstává brzy, už v pět hodin začínají ranní modlitby. Během nich se podává snídaně – chléb a konvice s tibetským čajem, který chutná jako polévka, protože je slaný a je v něm máslo. „Potom recitujeme to, co jsme se předchozí den naučili zpaměti,“ dodává mniška. Vzápětí začíná jazyková výuka, Tenzin Palmo se zaměřuje hlavně na tibetštinu.
A odpoledne pak přichází to hlavní – filozofická třída. „Učí nás Geše, což jsou mniši a mnišky, kteří sedmnáct let studují a potom tři až pět let skládají zkoušky, aby získali přímo od Dalajlámy titul podobný našemu Ph.D.,“ vysvětluje budhistická mniška pocházející z Prahy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
