Češi nasypou do krmítek až půl miliardy korun ročně, říká ornitolog. Čím opeřence rozhodně nekrmit?

Vyplývá to z průzkumu, který se svými studenty vypracoval. „Musím říct, že Česko z toho v porovnání s ostatními zeměmi západní Evropy vychází velmi dobře,“ říká.

Čtěte také

KVÍZ: Který pták váží jako kostka cukru? Poznáte kvíčalu? Kdy hnízdí kos?

Podle něj se poměr lidí, kteří ptáky přikrmují, liší místo od místa. „Na Valašsku jsme ale našli části, kde až 80 procent domácností ptáky přikrmovalo. A úplně jiné je to, když se zeptáme, jestli přikrmují celoročně, nebo jen v zimě,“ dodává Adamík.

S jednou z diplomantek se snažil dopočítat také toho, kolik lidé v Česku za krmivo pro ptáky dají. „Zjistili jsme, že lidé utratí za krmivo pro ptáky do 500 korun ročně. Když jsme pak dělali různé propočty, dopracovali jsme se k tomu, že ročně za krmné směsi utratí všichni lidi v Česku až půl miliardy,“ informuje Adamík.

Zjistili jsme, že lidé utratí za krmivo pro ptáky do 500 korun ročně.
Peter Adamík, ornitolog

Někteří ptáci jsou velmi zdatní v hledání potravy svépomocí i během zimy. „Můžete vidět třeba sýkorky, jak hledají i na domech. Rády mají třeba pavouky,“ uvádí ornitolog.

Čtěte také

Stačí pár ingrediencí a máte krmení pro ptáčky. Babské rady prozradí, jak na to

Ne vždy je ale potravy během zimy v krajině mnoho, proto opeřencům přichystaná pochoutka v krmítku může výrazně pomoct. „Ideální je podávat jim stravu v nezpracované podobě, třeba slunečnicová semínka jsou úplně ideální. Vděční jsou i za lojové koule se semínky,“ doporučuje Adamík.

Rozhodně si ale dejte pozor na zbytky jídla, ty do krmítka nepatří. „Hlavně ta osolená,“ radí ornitolog. „Ale třeba zbytky jablek, na to si rád přijde kos nebo drozd kvíčala,“ zmiňuje Adamík.

Jak mírnější zimy ovlivňují migraci ptáků? Kteří ptáci od nás odlétají a kteří naopak přilétají? Poslechněte si kompletní reportáž redaktorky Petry Ševců.