ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

Jan Sarkandr se narodil 20.12.1576 ve Skočově v Těšínském Slezsku (Polsko). Když bylo Janovi 13 let zemřel mu otec a jeho matka se odstěhovala s dětmi k bratrovi na Moravu do Příbora. Jan začal studovat filozofii nejdříve u jezuitů v Olomouci, avšak v roce 1599 v Olomouci vypukl velký mor a Jan odchází dokončit studia do Prahy. V tehdejší bouřlivé době hledá smysl svého života a nakonec se rozhodne vstoupit do semináře a studovat bohosloví. 20.12. 1608 byl vysvěcen na podjáhna v olomoucké katedrále a další stupeň, tedy jáhenské svěcení, mu udělil v Brně 19.3.1609 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie sám František kardinál Dietrichštejn, biskup olomoucký. Kněžské svěcení obdržel o tři dny později, 22.3.1609 v tehdy kolegiátním chrámu sv. Petra a Pavla v Brně.

Po svěcení nastoupil do duchovní správy, nejdříve do Opavy, odkud byl prezentován na faru v nedaleké Jaktaři, kam však nenastoupil, tohoto místa se vzdal. Záhy byl ustanoven místofarářem v Uničově. Odtud se dostal do biskupského vězení pro podezření ze spoluúčasti na politických pletichách. Po prokázání neviny byl v r. 1611 ustanoven farářem v Charvátech u Olomouce, dále pak působil v Kroměříži a ve Zdounkách. V r. 1915 odešel do Boskovic a po roce do Holešova.

Morava se v květnu 1619 připojila ke stavovskému povstání, Ladislav Popel z Lobkovic byl sesazen z úřadu zemského hejtmana v Holešově a uvězněn v Brně. Všichni jezuité byli vypovězeni ze země, Sarkandr zůstal v Holešově sám jen s hrstkou katolíků. Rozhodl se putovat do Čenstochové, aby načerpal duchovní posilu, avšak po svém návratu byl zajat a odveden do vězení v Olomouci. Vyslýchán byl celkem čtyřikrát, třikrát za použití útrpného práva - skřipce. Soudci chtěli, aby prozradil všechny tajnosti Lobkovice a vytýkali mu řadu náboženských událostí v Holešově a okolí. Ani mučením však od Jana nezískávali žádnou odpověď, jen ujišťování o jeho nevině. Při čtvrtém výslechu jej žádali, aby prozradil to, co mu Lobkovic sdělil ve zpovědi, což Sarkandr odmítl. Nastalo mučení ještě brutálnější, ale ani tím nepřinutili Jana k přiznání. Zmučeného a popáleného jej odnesli zpět do vězení, kde se jej ujali olomoučtí katolíci, kteří mu poskytli léky, jídlo a pití. I navzdory nepřestávajícím bolestem však nezapomínal na modlitbu breviáře. Jan Sarkandr zemřel o čtyři týdny později, 17.3.1620.

Beatifikační proces byl zahájen již v roce 1715. Blahoslaven byl až 3.11.1859 v Římě papežem Piem IX. a svatořečen 21.5.1995 v Olomouci Janem Pavlem II. V pořadu Česko-země neznámá se 29. března společně s Jaromírem Pavlíkem a Petrou Ševců z Českého rozhlasu Olomouc vydáte na místo, kde svatý Jan Sarkandr zemřel.