ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - BRNO
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 29.DUBNA se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Brna. Příběh vily Tugendhat
Brněnské vile Tugendhat je 76 let, ale nevypadá na ně. Od 14. prosince 2001 je Česká republika čtvrtou zemí na světě (po Brazílii, Nizozemsku a Belgii), která má v seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO zapsánu stavbu moderní architektury - je jí právě Tugendhat.
Právě na její zahradě bylo v létě roku 1992 dohodnuto rozdělení Československa.
Dědicové původních majitelů požádali koncem minulého roku o návrat vily do svých rukou, ale zůstane v majetku města Brna. .
Se systematickou lázeňskou léčbou se dá ale počítat až od středověku. V 60. letech 12. století nechala manželka Vladislava II. Judita založit nedaleko od místa, kde vyvěraly prameny, klášter ženské benediktýnské řehole. Právě teplé prameny byly podle odborníků jednou z možných příčin založení kláštera. Ve dvanáctém století ještě nebyly české země plně christianizované, část obyvatel stále uctívala pohanské bůžky. Možná k nim patřili i lidé, kteří žili u teplických pramenů, možná že věřili, že v bažinatém okolí sídlí nějaká vodní božstva, kterým obětovali. A právě klášter měl pohanské obyvatelstvo obrátit ke křesťanství a místo vodních bůžků jim nabídnout Jana Křtitele - křesťanského patrona vod, kterému byla zasvěcena klášterní bazilika.
Mimo to klášter pravděpodobně léčivé prameny i využíval. Benediktýnské regule totiž přikazují sestrám starat se o staré a nemocné. Má se tedy za to, že řeholnice pro tyto účely využívaly právě místní teplé prameny. V době předhusitské byly teplické lázně už všeobecně známé. Dokládá to zmínka z roku 1370 o "lázních u sv. Jana" v kronice Přibíka Pulkavy z Radenína. Ve druhé dekádě 15. století si do Teplic přijel léčit nemocnou nohou italský humanista a literát Poggio Bracciollini - první doložený významný návštěvník lázní. Blahodárné účinky teplických pramenů na nemocné klouby a kosti byly tedy tehdy známé už i za hranicemi. Historie lázní, kde si dávala dostaveníčko evropská smetánka, byla nastartovaná...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
