ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - BUDĚJOVICKO
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. Chtěli bychom vám přinášet příběhy památek, věcí, přírodních krás a taky lidí v nich a kolem nich, neboť se domníváme, že si to zaslouží, a kromě toho, i když o lecčems a leckoms bylo řečeno mnohé, lze ještě vykutat, objevit, nalézt nové stopy. Někdy stačí jen onu tvář či věc jinak nasvítit, zvolit jiný úhel pohledu.V neděli 4.ÚNORA se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Českých Budějovic.
Příběh tvrdohlavého stavitele
Něco málo z historie...
První nejdelší transkontinentální železnice a první železnice na evropské pevnině to je koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince. Evropa byla na začátku 19.století století technických zázraků.
Města České Budějovice a Linec nebyla vybrána za výchozí stanice náhodou. Již v pravěku vedla tímto směrem jedna z obchodních cest. Nejdůležitějším zbožím přepravovaným po této cestě se stala hornorakouská sůl. Snaha zajistit plynulejší přepravu tolik potřebného zboží vedla k hledání spolehlivějších cest. Poměrně bezpečná a i laciná byla říční doprava. Proto se již od 14. století pokoušelo mnoho vzdělaných mužů propojit Dunaj s Vltavou vodním kanálem, avšak úsilí Alberta ze Sterndhalu, Tomáše Seeauera, plukovníka Brequina či Josefa Walchera vždy ztroskotalo na pohraničních horách. Jediným, kterému se podařilo tento složitý úkol nějakým způsobem vyřešit, byl Josef Rosenauer, schwarzenberský lesní inženýr. Jeho kanál vystavěný v letech 1789 - 1791 se však hodil pouze k plavení dřeva.
V roce 1807 vznikla Česká hydrotechnická privilegovaná společnost. Smyslem její činnosti mělo být vybudování právě tohoto kanálu. Vědeckým ředitelem společnosti byl zvolen František Josef Gerstner (1756 - 1832), profesor na pražské polytechnice. F. J. Gerstner byl pověřen vypracováním posudku na projekt plánovaného kanálu. Jeho závěry byly naprosto jasné: projekt je sice realizovatelný, ale technicky velmi náročný a proto neúměrně drahý. Gerstner však nabídl i možné řešení - postavit "železnou silnici".
Avšak až o čtrnáct let později byl realizací projektu svého otce pověřen František Antonín Gerstner (1795 - 1840). Stavební práce byly zahájeny 28. července 1825 nedaleko Netřebic. Po mnoha obtížích spojených s financováním stavby, odporem velké části obyvatelstva jižních Čech, byla 30. září 1828 zahájena přeprava v úseku České Budějovice - Kerschbaum. V té době však stavbu železnice již vedl Matthias Schönerer. 1. srpna 1832 byl zprovozněn celý úsek České Budějovice - Linec. V letech 1834 - 1836 byla železnice prodloužena dále do Gmundenu. Od roku 1856 provozovala tuto železnici Západní dráha císařovny Alžběty. 18. srpna 1868 byla slavnostně zahájena přestavba železnice na parní provoz. Od dubna 1870 byla na koněspřežce v úseku České Budějovice Kerschbaum zastavena veškerá doprava. Trasu koněspřežky (nikoli vlastní drážní těleso) na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní provoz a tak 23. srpna 1870 projel první pracovní vlak tažený lokomotivou z Budějovic do stanice Rybník.
Českou část, tedy tzv. severní rampu, postavil František Antonín rytíř z Gerstnerů. Je neuvěřitelné, ale ani na datu narození druhého proslaveného rytíře z Gerstnerů se nemohou historici dohodnout, bylo to 17. května 1795 v Praze, dalším uváděným datem narození je 11. květen 1793, ale také 19. duben 1796. Vystudoval na pražské polytechnice. Od roku 1818 se stal profesorem matematiky a praktické geometrie na polytechnickém institutu ve Vídni. V letech 1824-1828 řídil práce na výstavbě koněspřežní železnice. Po svém odchodu ze stavby odjíždí nejprve znovu do Anglie a poté do carského Ruska (1834), kde byla pod jeho vedením zrealizována výstavba parní železnice mezi Petrohradem a Carským Selem (1837). Společně s Angličanem Cockerillem se chystal zrealizovat železnici z Moskvy do Petrohradu. Odjel do Ameriky načerpat nové zkušenosti. Zde ho však v roce 1840 zastihla smrt.
Více než biografické údaje o životě Františka Antonína Gersnera vypovídá jeho dílo.
Jaké stopy na jihu tvrdohlavý stavitel zanechal, co je to Gerstnerův bacil, se dozvíte v pořadu Česko Země neznámá, který Český rozhlas vysílá 2. února.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
