ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - OLOMOUC
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 21.PROSINCE 2008 se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z OLOMOUCE . Rejvíz - příběh pastýře Gilla
Horské vesničky mívají již od dob, kdy do nich začali docházet první turisté, punc tajemných osad plných romantiky a legend. S rozvojem lyžování a vysokohorských středisek, se však romantika starých horských obcí postupně vytrácí a nahrazuje ji moderní panorama hotelů a velkých center sportu i zábavy. Ne však všude, sem tam se ještě podaří nalézt obce, které si přes veškerý rozvoj zachovaly svůj starobylý ráz, jakoby vystřižený z konce 19. století. Takovou vesnicí je i nejvýše položená osada jesenického Slezska, malebný Rejvíz.
Osadu Rejvíz, přináležející dnes ke Zlatým Horám, najdeme v nadmořské výšce přes 700 metrů na náhorní plošině pod masívem Orlíka, vybíhajícím z jesenických hřebenů směrem na severovýchod. Pár zděných, ale i většina původních dřevených domků, se rozkládá kolem staré cesty vedoucí z Jeseníku do Horního Údolí, a také do Vrbna pod Pradědem. Malebnost tohoto kraje podtrhují rozsáhlé lesy i půvabné louky pyšnící se alpskou květenou. A samozřejmě rašeliniště s tajemnými mechovými jezírky, které odpradávna hlídají bájné postavy lesních žínek, skřítků a také symbol Rejvízu - pastýř Gill.
První obyvatelé Rejvízu si zde své tři domy vybudovali již před polovinou 18. století, k velkému osídlení obce však došlo až po roce 1793, kdy z iniciativy vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche, přišli na náhorní plošinu, pod zbytky středověkého hradu Kobrštejna, osadníci z Moravy, ale zejména z německých zemí. Tím položili základy nové obce, která se postupně rozrostla až na téměř devadesát domů se čtyřmi stovkami obyvatel. Život na Rejvízu však zdaleka nebyl tak idylický, jak by se mohlo, vhledem k půvabné krajině kolem zdát. Drsné podnebí neumožňovalo dobré výnosy zemědělských usedlostí a tak lidé často hledali zaměstnání ve zdejších železnorudných dolech, pracovali v lese, či zpracovávali dřevo jako stolaři, truhláři či řezbáři.
Zajímavou památkou dnešního Rejvízu je i stejnojmenný penzion, jehož část byla vybudována jako zájezdní hostinec již kolem roku 1795. Dlouhou dobu byl v majetku rodiny Braunerových a před druhou světovou válkou proslul jako hostinec U jezerního pastýře, kde bylo možné se ubytovat a do sytosti se pokochat krásami Rejvízu i okolí. Interiér chaty byl začátkem 20. století vyzdoben řezbářskými pracemi bratrů Josefa a Alfréda Braunerových, kteří přišli na unikátní nápad - vyřezávat židle s karikaturními podobami stálých hostů, které se dochovaly zčásti až do dnešních dnů. Jsou zde k vidění jako velká atrakce Rejvízu v malém muzeu v selské světničce penzionu, který mimochodem sloužil na počátku padesátých let jako rekreační zařízení ministerstva vnitra a nesl, podle ministra Václava Noska, jméno Noskova chata.
Největším bohatstvím Rejvízu je příroda, reprezentovaná zejména rozsáhlým vrchovištěm, kterému vévodí Velké mechové jezírko - cíl mnoha turistických výprav. Rašeliniště dýchají vlhkostí a jezero na první pohled zaujme černou barvou tlejících zbytků rostlin. Kolem rostou četné chráněné druhy rašeliništní flóry a pobíhají zástupci neobvyklých zvířecích druhů. Celá oblast je biology ceněna jako postglaciální relikt, uchovávající na malém území tundru, ne nepodobnou té, která v okolí existovala v době, kdy toto místo geologicky formoval severský ledovec.
Už při prvním pohledu na hladinu jezera se poutník ani nediví, že Rejvíz je doslova semeništěm mnoha legend. Podle jedné z nich zde stálo nesmírně bohaté město Hunohrad, jehož obyvatelé však byli potrestáni za svou hříšnost spravedlivým Pradědem a město se propadlo do hlubin Mechového jezera. Jediný, kdo zkázu přežil byl prý hrbatý pastýř Gill, který však pro svou neúctu ke chlebu, Božímu daru, byl odsouzen k věčnému bloudění po rašeliništích, kde je dodnes občas slyšet jeho volání. Dle rad místních starousedlíků, není však radno na něj odpovídat, a kdo tak učiní, do roka prý zemře. I takový je Rajvíz místo přírody, bájí a otisku starých dobrých časů.
Rozhlasový dokument "Rejvíz - příběh pastýře Gilla" z produkce Českého rozhlasu Olomouc si můžete poslechnout na frekvencích regionálních stanic Českého rozhlasu v tradičním cyklu Česko - země neznámá v neděli 21. prosince.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.