Cesta Františka Kavána u Hlinska vám představí malíře, který miloval drsnou českou zimu
Hlinecko v Pardubickém kraji je jedním z míst, která si oblíbil známý český krajinář František Kaván. A kde tím pádem vzniklo mnoho jeho obrazů. Reprodukce některých z nich můžete vidět na Cestě Františka Kavána. Na nenáročné stezce můžete také porovnávat, jak se zdejší krajina za poslední století proměnila.
Revitalizovanou stezku město Hlinsko otevřelo v roce 2022 při příležitosti 85 let od doby, kdy vznikla díky Klubu českých turistů původní Turistická cesta mistra Franty Kavána. Pětikilometrová trasa vede z Hlinska k mlýnu v obce Stan. Protáhnout si ji ale můžete až do Muzea v přírodě na Veselém Kopci nebo Svobodných Hamrů, kde František Kaván také žil a tvořil.
Na Cestě Františka Kavána najdete šest informačních panelů s Kavánovými obrazy. Jsou umístěné tam, odkud je dobrý výhled na scenérii zachycenou na obraze. Některá díla vznikla už před více než sto lety, a tak je možné sledovat, jak se krajina na plátně, v porovnání se současností, pozměnila, všimnout si míst, kde ubyly chalupy nebo naopak přibyly domy nové. Na tabulích jsou i úryvky z Kavánovových dopisů, kde se vyznává z lásky k Hlinecku, tedy ke kraji, který malíře přitahoval svým drsným rázem a kam se opakovaně vracel.
Dvakrát ve Vítanově
František Kaván si na počátku první dekády minulého století koupil domek čp. 55 ve Vítanově. Po dvou letech ho však prodal. Do Vítanova ho to ale táhlo zpět. V roce 1909 proto zakoupil stejný dům a zůstal v něm třináct let. Na Hlinecko se Kaván vrátil i do třetice, a to v letech 1925 až 1930, kdy pobýval v domě čp. 26 ve Svobodných Hamrech.
Vítanov je malá obec na řece Chrudimce, v jejím povodí se nachází potok Vítanec a říčka Slubice. František Kaván zachytil nejen okolní krajinu, ale velmi častým motivem se staly i vítanovské chalupy, jejich stodoly a kůlny. Poblíž domku Františka Kavána si můžete prohlédnout reprodukci obrazu U zapadlého krajináře, na kterém Kaván namaloval svůj dům.
František Kaván vytvořil pravděpodobně na tři tisíce obrazů, přesný počet není snadné určit. Desítky jeho děl totiž shořely při požáru stanského Znamenáčkova mlýna o žních roku 1923, kde měl mistr obrazy uskladněné. Kaván rád maloval zimní krajinu, fascinovaly ho odstíny sněhu v proměnách dne, závěje, stejně jako valéry modrého nebo naopak zamračeného nebe.
Za mrazivých dní nosil Kaván kožich. Těsně u límce měl přišitý kovový kroužek s nataženými kšandami. Jejich potahováním volil podle potřeby polohu víka od skřínky s barvami a na něm maloval. V Městském muzeum v Hlinsku si můžete prohlédnout velké dřeváky, do nichž malíř zasunoval vysoké boty, někdy vycpávané slámou. Když Kavánovi pravá ruka příliš ztuhla zimou, maloval levou. I ta mu ale pak namrzla, například když chtěl v roce 1929 dokončit obraz při minus 29 stupních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
