Chirurg, chirurgyně, chiruržka. Jak správně zní názvy profesí v ženském rodě?
Žijeme v době, která si potrpí na korektnost. Když se mluví nebo píše o něčem citlivém, co by se mohlo někoho dotknout, volíme opatrná slova. To platí i u ženských profesí.
A ta opatrnost ve vyjadřování někdy bývá až přehnaná, absurdní. Je to asi tím, že dneska každý teoreticky kohokoli slyší a vidí – všechno se nahrává, zaznamenává a hlavně rozebírá.
Takovým typickým příkladem jazykové a komunikační korektnosti je zřetel k pohlaví, k rodu konkrétního člověka, o němž se mluví nebo píše. Čeština má například oproti angličtině tu vlastnost, že gramatický rod v ní hraje důležitou roli. Podle příslušnosti k rodu v češtině konkrétní slovo skloňujeme. A máme také velké množství přípon, kterými se rodovost slova vyjadřuje.
Příznačné jsou v tomto smyslu názvy profesí. Tak například chirurgem, psychiatrem, právníkem dnes může být přirozeně i žena. A jde o to, jak takovou ženu nazývat? Prozradí dnešní jazykové okénko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
