Chryzantémy už dávno nejsou jen hřbitovním kvítím
Díky pozdnímu kvetení se chryzantémám lidově říká listopadky. Pěstují se na záhonech i v nádobách a byly vyšlechtěny do mnoha odrůd různých velikostí, barev a květů.
„Tady u nás se také pěstují v květináči nebo v miskách velkokvěté chryzantémy, které mají na stonku vyštípané postranní výhony a na rostlině se ponechává jeden velký květ. Bývá sesazeno tři, pět i více rostlin. Ovšem tyto rostliny jsou oblíbené především v Německu a Polsku. My dáváme přednost malokvětým kultivarům,“ říká pěstitel Milan Holý.
„My rostliny musíme objednat v lednu, v polovině dubna přijdou řízky, aby teď byly rostliny nakvetlé a připravené k prodeji,“ líčí cestu chryzantém na pult obchodů.
Při nákupu hrnkových rostlin doufáme v jejich dlouhověkost. Chryzantémy multiflora jsou určené spíš na krátkodobý efekt. „Zkušenost je taková, že to nejsou poctivé trvalky, které vydrží dlouhá léta,“ doplňuje Milan Holý. Můžeme je po odkvětu vysadit do volné půdy. Porostou, akorát jejich květ už nebude tak kompaktní, jako když jsme je kupovali.
Jak se o listopadky starat
Chryzantémy mají rády světlo, ne však přímé slunce. Jde o krátkodenní rostliny, proto kvetou až na podzim, tj. v době, kdy se krátí den. Půdu uvítají středně těžkou, propustnou a se středním obsahem humusu. Poměrně náročné jsou na vláhu a výživu – přece jen nesou hodně listů a květů. Zalévání vyžadují zvláště koncem léta, kdy nasazují květy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.