David Gerneš: Divadlo má schopnost ukazovat a částečně i uzdravovat

22. listopad 2018
David Gerneš

Ve funkci je něco málo přes měsíc. Svými vizemi a cíli jednoznačně přesvědčil výběrovou komisi a od 1. října 2018 byl jmenován ředitelem Moravského divadla Olomouc. Jaké ony vize a cíle jsou? Je nezbytné, aby zavedená instituce v univerzitní metropoli usilovala o nové publikum? A pokud ano, jaké cesty k tomu zvolit? I na to se Davida Gerneše ptal ve Vizitce z Olomouce Michal Bureš.

Rodák z Otaslavic na Prostějovsku (ročník 1991), svého času člen prvoligového juniorského hokejového týmu Jestřábi Prostějov, absolvent Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a produkce na DAMU. Někdejší ředitel Mikulovské rozvojové, která pro jihomoravský Mikulov pořádá kulturní akce, se poprvé v hledišti Moravského divadla ocitl coby šesti, sedmiletý.

„Vůbec už si nevzpomínám, co to bylo za představení, jen vím, že mě divadlo a jeho atmosféra už tenkrát okouzlily. Pocházím z roviny, roviny, která je tu po staletí, kde žijí lidé spjatí s půdou, kterou jim svého času vzali. Z toho vznikají spory, vyvěrají bolesti, rodí se šrámy. Hodně o tom přemýšlím, jak to změnit a uzdravit. Myslím, že divadlo je jednou z cest. Dokáže ukazovat, vést k zamyšlení.“ 

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater. S dějinami olomouckého divadla je spojeno mnoho významných jmen. Patří k nim například Gustav Mahler, Eduard Haken, Beno Blachut, Oldřich Stibor, Josef Bek, Václav Babka či František Řehák. Má tři soubory: operu, balet a činohru.

„Když jsem se dozvěděl, že se stanu ředitelem této slovutné instituce, podlomila se mi trochu kolena. Splnil se mi jeden ze snů. Začínáme připravovat jubilejní sezónu 1919/1920. V ní si přeju, aby krom klasických představení divadlo vykročilo do atypických míst, pokusilo se o atypická umělecká propojení lidí. Věřím, že se to podaří.“