Děti mají právo říct si, u kterého z rodičů po rozvodu chtějí žít
Názor dítěte se bere v potaz. To sociálním pracovníkům popíše vztahy nejen s rodiči a sourozenci, ale i s širší rodinou. „Dítě má právo se vyjádřit od 12 let. Současná judikatura ale dává prostor už i sedmi/osmiletým dětem,“ říká Adéla Lacinová Hubinková.
Existuje několik forem péče o děti po rozchodu rodičů. Netypičtější variantou je výlučná péče jednoho z rodičů. „Musím podotknout, že zhruba v 95% je to na straně matky,“ konstatuje olomoucká právnička.
Další možností je střídavá péče, o kterou usiluje hodně lidí. „Nejčastěji je to v rozsahu týden u maminky, týden u tatínka.“ Nabízí se také možnost tzv. rozšířeného styku. „Nejde jen o víkendová setkávání, ale druhý rodič si zkouší i povinnosti, které jsou spojovány s výchovou během pracovního týdne.“
Dítě může být také svěřeno do péče jiné osoby. „Měli jsme podobný případ. Maminka byla drogově závislá a tatínek o dítě nejevil zájem. A tak šlo k babičce,“ říká Adéla Lacinová Hubinková.
Výživné na děti se vypočítává pomocí doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti, kde je stanovena hranice pro jednotlivé věkové kategorie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
