Do Strážnice se vjíždí skrz torza bran. Jde o zbytky někdejšího opevnění města

3. únor 2016
Česko – země neznámá

Strážnický zámek kdysi býval vodním hradem, jehož úkolem bylo hlídat hranici mezi Moravou a uherskou říší. Z původního městského opevnění zůstaly dnes jen zbytky bašt městských bran. Jsou nepřehlédnutelnou dominantou při vjezdu i výjezdu ze Strážnice po hlavní silnici I/55.

„Tyto bašty byly postaveny v polovině 16. století na obranu proti tureckému nebezpečí. Tehdy patřila Strážnice Žerotínům a byla obklopena hliněným valem a dřevěnou palisádou. Před valem byl navíc vybudován příkop. Hlavní přístupové cesty střežily mohutné brány,“ popisuje Ivo Vratislavský ze strážnického městského muzea. Brány byly na svou dobu velmi moderní a dokázaly odolávat i palným zbraním nejtěžšího kalibru.

Model města překážel v garáži

Jak vypadala Strážnice v dobách, kdy ji obklopovalo bytelné opevnění, se zájemci mohou dozvědět právě v místním muzeu. Tam je vystavený pečlivě vypracovaný plastický model města.

Model opevněné Strážnice vyrobil jeden z místních doma v garáži

„Model nám před deseti lety věnoval pan Lubomír Joch z Hodonína. Obrátil se na nás s tím, že model postavil ve své garáži a už mu tam trošku překáží. Není sice přesně dokonalý, ale mě osobně nesmírně nadchl,“ prozradil Ivo Vratislavský.

Z původního opevnění města se tedy dochovala jen malá část v podobě zmíněných zbytků dvou bran. „K obrannému systému města ale můžeme počítat i strážní Bílou věž z počátku 17. století. Nahoře byla pavlač, na které stával strážný a hlídal město před vpádem nepřítele,“ dodal průvodce.

Věž se před několika lety dočkala rekonstrukce a zpřístupnění pro veřejnost, takže se přes léto mohou turisté do věže podívat.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.