Dolní Vltavice měla větší náměstí než České Budějovice. Dnes je obec pod vodou

19. říjen 2017
Česko – země neznámá

Hirzo z Klinkenbergu byl dnešní terminologií developer. Také se říkalo lokátor. Pracoval pro českého krále Přemysla Otakara II. Založil pro něj České Budějovice, postavil klášter Zlatá Koruna nebo dostavěl hrad Zvíkov. Za své věrné služby dostal panství kolem dnešní Černé v Pošumaví. A už jen jeho hlavní sídlo mělo rozsáhlejší náměstí, než je dnešní velké náměstí v Českých Budějovicích.

Jak uvádějí historické prameny, první zmínka o Dolní Vltavici pochází z roku 1268. „Původní osada byla založena královským zvíkovským purkrabím Hirzem, který ji roku 1268 daroval klášteru ve Zlaté Koruně. Bylo to velmi rušné a velké centrum, na tehdejší dobu největší v celém okolí. V roce 1850 měla Dolní Vltavice 299 obyvatel, k roku 1970 jich zde žilo pouhých 31,“ říká kronikář Černé v Pošumaví František Záhora.

Hirzovu, později Dolní Vltavici, byla v historii několikrát udělena práva městyse, možnosti konání trhů, ale i sdružování do cechů. Obec se stala nejdůležitějším obchodním centrem regionu na tehdejší soumarské stezce na pomezí s Rakouskem. Osud celé obce ale zpečetila stavba Lipenské přehrady.

„Na náměstí stával pranýř z poloviny 16. století, ten se dochoval až do roku 1953. Při stavbě přehradního jezera Lipno byla zatopena jak obec, tak i kostel,“ dodává František Záhora.

V současné době je Dolní Vltavice rekreačním střediskem na břehu lipenské přehrady. Za poslední roky doslova vstala z mrtvých. Dnes je tu kromě velkého přívozu i několik přístavišť, sypaná velká mola, maják a také hlavní základna Vodní záchranné služby. A pokud jste příznivci rybaření nebo cykloturistiky, máte toho v Dolní Vltavici hodně co poznat a zažít.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.