Dvořák za oceánem okouzlil svou hudbou. Dnes má muzeum ve vile zvané Amerika

Vila téměř od počátku své existence střídala majitele jako na běžícím pásu. O sto let později se v ní zřídila zahradní restaurace Amerika. Název údajně pochází od dobrovolníků, kteří doprovázeli rakouského arcivévodu Maxmiliána do Mexika, a v restauraci se často scházeli. Jiná verze vypráví o uprchlících, kteří tajně odcházeli z monarchie do Spojených států, kde hledali lepší práci, výdělek a únik před Bachovým absolutismem.

V roce 1843 letohrádek Amerika koupilo město a od té doby sloužil různým účelům. Bývalo tu Muzeum školních pomůcek, dívčí gymnázium Minerva, které vzniklo na popud Elišky Krásnohorské, ale také ústav pro chudé.

V jednom ze dvou zahradních domků, které přiléhají ke dvoru letohrádku, prožila dětství herečka Růžena Nasková, členka Národního divadla. Její otec byl úředníkem pražského magistrátu a účetním dobytčího trhu na Karlově náměstí. Domek mu přidělili k obývání. Herečka vzpomíná na dětství a různé příhody s tímto místem spojené v knize pamětí Jak šel život.

Jeden ze dvou domků v zahradě, sochy jsou z Braunovy dílny|foto: Jolana Nováková

Ale vraťme se do hlavní budovy. Nejzajímavější částí interiéru je velký sál v prvním patře. Jeho stěny a klenbu pokrývají fresky. Velká freska znázorňuje boha Apollóna na Pegasovi, obklopeného rejem géniů. Doplňují je čtyři alegorie: architektury, malířství, hudby a geometrie.

Dvořák do Vily Amerika patří

Muzeum Antonína Dvořáka, které ve vile najdete dnes, disponuje unikátním souborem skladatelových notových rukopisů, korespondence a dobových fotografií. Uchovává
podstatnou část Dvořákova notového archivu a knihovny.

V muzeu si můžete prohlédnout stálou expozici Cesty Antonína Dvořáka. Skladatel ve své době patřil k největším českým světoběžníkům. Procestoval nejen Čechy a velkou část Evropy, ale dostal se, jak víme, také do Ameriky. V expozici najdete i unikátní předměty z Dvořákovy pozůstalosti: psací stůl z jeho pracovny, klavír, slavnostní talár z promoce v Cambridge, violu, brýle, hodinky či psací pero.

Tento klavír pochází z vybavení Dvořákova bytu v Žitné ulici|foto: Jolana Nováková

Multimediální stěna instalovaná v prvním patře letohrádku nabízí mnoho Dvořákových skladeb ve známých i neznámých úpravách, stejně jako řadu skladatelových fotografií, rukopisů a dalších osobních dokumentů.

Dvořák sám v pražském letohrádku nebydlel, roku 1877 se přestěhoval do domu v Žitné ulici číslo 14 a žil tam až do své smrti. V muzeu ale najdete faksimile rukopisné partitury slavné symfonie zvané Novosvětská, kterou Dvořák dobyl Spojené státy. A tak je umístění jeho muzea v letohrádku Amerika příznačné.