Evoluci v různých podobách představuje v novém pavilonu ostravská ZOO
Snad každý návštěvník zoologických zahrad se těší na opice. A není se čemu divit. Pohled na zvířata, u nichž rozeznáváme lidské rysy, grimasy i chování, nás stále baví. A tak právě opice, konkrétně nejbližší příbuzní člověka, šimpanzi učenliví či kočkodani dianini našli nový domov v Pavilonu evoluce, který v ostravské zoo otevřeli na začátku letošního dubna.
Kapka z deštných pralesů západní Afriky. To je nosné téma celé expozice v nejnovějším a také nejmodernějším pavilonu celé zahrady. Návštěvníci, kteří do něj vstoupí, se rázem ocitnou v deštném pralese tohoto kontinentu. Všude je spousta zeleně, šumí zde vodopád padající do jezírek. V jednom z nich se pod kameny ukrývají bahníci - pozoruhodné ryby, jakési živoucí fosilie, které dokáží v blátě přečkat i dlouhá období sucha.
U vchodu vítá vstřícným úsměvem své praprapotomky slavná Lucy. Model ženy nejznámějšího raného hominida Australopitheca afarensis. Na protější stěně pak ve vitríně visí model její kostry, kterou v 60. letech minulého století objevili vědci. Zajímavé je porovnat jej s modelem kostry šimpanze, který se nachází na ochozu pavilonu.
A právě z ochozu je nejlepší výhled na celou skupinu šimpanzů. Ti totiž většinu svého dne tráví posedáváním v korunách stromů. Už se jistě těší na okamžik, kdy se pro ně otevře velkoryse řešený venkovní výběh přiléhající k pavilonu.
A protože evoluce neznamená pouze vývoj člověka, dostávají v novém pavilonu prostor i další živočišné druhy. Zajímavé je například sledovat, jak se vyvíjely různé typy ptačích zobáků. Jejich funkce je navíc možné porovnat s vystavenými nástroji používanými lidmi pro stejné funkce – například louskáčku, sítka či dláta.
V novém Pavilonu evoluce ostravské zoologické zahrady našlo domov přibližně 200 zvířat. Toto číslo však není konečné a ještě určitě poroste.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.