Expozice na zámku v Bělé pod Bezdězem odhaluje loupežnický život v Podbezdězí

Zalesněná oblast Podbezdězí a Kokořínska ve středních Čechách byla už od středověku obávanou končinou plnou loupežníků. Kraj plný tajemství si oblíbil i Karel Hynek Mácha, díky němuž se místní loupežníci poprvé objevili v české romantické poezii.

V rámci expozice na zámku v Bělé pod Bezdězem je k vidění obrovská dobová mapa celé oblasti z doby pobytů Karla Hynka Máchy. Poznáte na ní, o jak hustě zalesněnou oblast se tehdy jednalo. Není proto divu, že se k tak velkému území váže celkem 60 pověstí o loupežnících. Vyskytovali se především kolem zemské cesty do Lužice a v nepřístupném terénu - především na Kokořínsku a na okraji Bělska a samozřejmě v Podbezdězí. Pro kupce, kteří touto trasou převáželi své zboží, musela cesta být velmi nebezpečná.

Mezi nejslavnější skutečné lupiče celé oblasti patřili Václav Bábinský na Mnichovohradištsku u Maníkovic, Václav Kumr z Vísky nedalo Bělé pod Bezdězem a také lupič Klempera, po kterém byla pojmenovaná jeskyně, v níž přebýval – Klemperka. Obávaný byl i loupežník Růžička.

Protože Podbezdězí bylo lupiči proslavené, představuje „loupežnická expozice“ na zámku v Bělé pod Bezdězem nejen skutečné postavy, ale přibližuje také tehdejší atmosféru. Například v zájezdním hostinci Havlova Chalupa, který skutečně existoval u hlavní cesty mezi Bělou a Dolní Krupou a stal se oblíbeným místem místních desperátů. Jeho prostředí vtipně líčí instalovaná scénka loutkového divadla.

Nesedí v ní žádní otrhaní loupežníci, ale velmi pěkně odění lupiči, kteří hrají karty o lup a oslavují. Díky paní hostinské, která dává pozor, co se děje kolem chalupy a jestli někdo nejde, můžeme odhadnout, že mnozí místní obyvatelé s loupežníky spolupracovali.

Místní loupežníci se dostali i do komiksů|foto: Markéta Vejvodová

Nejen romantická literatura, ale i komiksy

Expozice se zaměřuje především na existující zločince, kteří inspirovali vznik literárních děl. Zajímavou osobností je z tohoto hlediska i nejobávanější náčelník lupičů Lips Tullian – skutečná postava z valdštejnských duchcovských panství.

S jeho příběhy jsme se mohli seznámit v nedávné minulosti díky kultovnímu dílu Káji Saudka, na kterém spolupracoval s Jaroslavem Weiglem. Původně krvavý román o Lipsu Tullianovi převedli do komiksu, který v 70. letech vycházel dva roky v časopisu Mladý Svět. V rámci expozice jsou ukázky z těchto komiksů k vidění, včetně kopie jediného zachovaného listu scénáře od Jaroslava Weigla.

Scéna loutkového divadla - hospoda loupežníků|foto: Markéta Vejvodová

Husí kůže trochu naskakuje nad vyhláškou boleslavského hejtmana, kde popisuje jednoho z největších zločinců přelomu 18. a 19. století - Jana Jiřího Grázla. Působil sice na jihu Čech a na Moravě, ale hledali ho po celém území Čech a Moravy. Z vyhlášky je možné se dozvědět, co se člověku stane, když Grázla udá a pomůže najít. A také co se stane, když ho někdo z obyvatel bude chránit. Tyto texty raději nečíst. Příliš připomínají, že loupežníci nebyli vymyšlení hrdinové krvavých románů a máchovské poezie.