Francis Bret Harte: Tennesseeho parťák

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Norbert Lichý v ostravském rozhlase při práci na audio knize Den trifidů

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Kdo je Tenneseeho parťák? To vlastně nikdo úplně přesně neví. Nikdo ani nezná jeho jméno, protože to, co jej určuje, je jeho přátelství s Tennesseem. Povídka Breta Hartea Tenneseeho parťák pochází z raného a zároveň umělecky nejúspěšnějšího období tvorby známého amerického humoristy druhé poloviny 19. století.

Čte: Norbert Lichý
Připravil: Zdeněk Milt
Překlad: Alois Josef Šťastný
Zvuková spolupráce: Lubomír Výrek
Režie: Tomáš Jirman
Natočeno: 1998

Francis Bret Harte, americký prozaik, básník, dramatik a žurnalista druhé poloviny 19. století, podnítil svým dílem využívání regionálních zvláštností v americké literatuře. Harte se narodil jako syn učitele, ale po otcově předčasné smrti musel přerušit školní docházku a sám si vydělávat na živobytí. Když mu bylo patnáct, dostal se do Kalifornie mezi zlatokopy. Na živobytí si vydělával jako jízdní poslíček, zlatokop, ozbrojený průvodce dostavníku i jako učitel. Alespoň tak to Francis Bret Harte barvitě líčil, skutečnost však patrně byla poněkud prozaičtější. Leč co na tom, když dokázal o zlaté horečce tak nádherně vyprávět! Svými příběhy dokonce inspiroval vznik českého trampingu.

Roku 1857 se Harte usadil v San Francisku, kde od roku 1864 redigoval časopis The Californian a v letech 1868 až 1870 měsíčník The Overland Monthly, pro který psal například Mark Twain. V San Francisku tak vzniklo uznávané lokální literární středisko.

Hartovy povídky a novely z dob pionýrského osidlování amerického západu, z nichž mnohé lze z dnešního hlediska zařadit do kategorie westernu, měly mezi čtenáři okamžitý a veliký úspěch. Popisují v té době zcela nové prostředí kalifornských zlatokopů, využívají místního dialektu a vyznačují se humorem i sentimentalitou vyprávění, protože často zobrazují drsné mužné hrdiny se srdcem ze zlata. Tento úspěch vedl k tomu, že se Harte roku 1871 přestěhoval do Bostonu, kde mu místní měsíčník Atlantic Monthly nabídl za další povídky velké honoráře. V Bostnu však příliš neuspěl, jeho psaní ztratilo punc originality. Z finančních důvodů byl proto nucen přijmout úřad amerického konzula v německém Krefeldu a později ve skotském Glasgowě. Nakonec se natrvalo usídlil v Londýně. Bret Harte zemřel 6. května 1902 v Aldershotu na rakovinu hrdla. Jeden z největších klasiků americké literatury je pochován ve Frimley.

autor: ele
Spustit audio