Františkov u Velkých Kunětic vznikl parcelací dvora díky císaři Josefu II.

Slovo „náhorní plošina se možná jeví poněkud nadneseně v souvislosti s tímto místem s nadmořskou výškou kolem 400 metrů. Jedná se však o místo, kde se severovýchodní výběžek Rychlebských hor svažuje do polské roviny a tak si snad poněkud nadnesené jméno zaslouží. Je to kraj, který sice zdaleka není rovinatý, v kontrastu s okolními horami připomíná spíše nížinu. Snad i proto zde bylo zemědělské podnikání na vysoké úrovni a mnohem bohatší než jinde. Už koncem 13. století bylo ve Velkých Kuněticích 60 velkých lánů polností, což bylo kolem nevídané. I proto zde jsou o století později uváděny hned dva velké svobodné statky.

Horní dvůr, tzv. Hartenberg, který spravoval pozemky v oblasti náhorní plošiny, byl v roce 1798 v rámci josefínských reforem rozparcelován a část pozemků byla použita pro vznik nové osady na kopci nad původní vesnicí. V té době byl novým majitelem zdejšího panství už rok Franz, svobodný pán von Strachwitz. A tak nová kolonie dostala jméno Franzberg – česky Františkov.

Oficiálně osada existuje od roku 1800. Dostala do vínku asi 49 hektarů pozemků. Její obyvatelé se rekrutovali zejména z Velkých Kunětic, část jich však přišla i z okolních obcí. Nově nabyté pozemky byly jejich svobodným majetkem, při koupi se však museli zavázat, že si zde postaví dům, budou udržovat cestu a platit farní desátky.

Zpočátku zde stálo jen 17 domů, v nichž bydlelo 32 obyvatel. Za třicet let se počet domů zvýšil na 32 a obyvatel bylo kolem 180. Nejvíce, 200 trvale bydlících osob, zde žilo na přelomu 19. a 20. století. Místní se živili zemědělstvím, nádenickou prací, byl zde však i lom a hospoda. Působila zde i velká povoznická firma, která svážela těžké bloky kamene koňskými potahy z lomů na nádraží.

Od roku 1861 byla centrem vesnice malá zvonice. Lidé odsud docházeli na mši do kostela do Velkých Kunětic, přesto si zde v roce 1891 postavili na místě zvonice malou kapli zasvěcenou Panně Marii.

Františkov prosperoval až do druhé světové války, a to i přesto, že počet obyvatel po vzniku republiky o něco poklesl. Po válce však velká část zdejších domů zůstala prázdná. Některé spadly, jiné byly zbořeny armádou. Přesto se díky vhodné poloze část domů podařilo osídlit a noví obyvatelé nesou tradici této mladé osady dále.

Díky dobrovolníkům a Jesenickému horskému spolku se podařilo opravit i zdejší kapli a vyrostla kolem Františkovských domů začali jezdit i cyklisté, které sem přilákaly informační tabule. Je to pěkný výlet, třeba ke sportovnímu letišti, které najdeme kousek nad vesnicí. To je sice poměrně mladé, začalo se budovat až v sedmdesátých letech minulého století. Zdejší „dlouhá vlna“ způsobená větrem překonávajícím Jeseníky dokáže zejména plachtaře vyzvednout do netušených výšit. I proto sem jezdí lidé nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí.