Hektary nejkvalitnější půdy u Hněvotína jsou blíž záchraně. Soud zrušil možnost jejich záboru

Soud vyhověl správní žalobě obce Hněvotín, která si stavbu v blízkosti rodinných domů nepřála. Potvrdil to nezávislý starosta obce Jaroslav Dvořák.

„V úterý bylo stání na krajském soud v Olomouci, který rozhodl v náš prospěch,“ uvedl Dvořák. Podle něj soud zrušil tu část aktualizace zásad územního rozvoje, která umožňovala zábor půdy pro technologický a biomedicínský park u Hněvotína. Soud verdikt zdůvodnil tím, že veřejný zájem na stavbu biomedicínského a biotechnologického centra v tomto případě nepřevažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu, dodal Dvořák. Soud podle starosty také přiznal Hněvotínu právo ovlivňovat životní prostředí ve svém okolí.

Zábor 44 hektarů úrodné půdy u Hněvotína předloni v září umožnilo krajské zastupitelstvo, jež schválilo aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Hněvotín měl tuto aktualizaci zapracovat do svého územního plánu, což by usnadnilo investorovi uvést záměr v život. Obec proto loni podala správní žalobu na kraj a tento týden u soudu uspěla.

Krajští úředníci zastupitelům předloni doporučili námitky Hněvotína vůči záboru zemědělské půdy zamítnout. Argumentovali tím, že krajský úřad je vázán dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně této strategické plochy, která připouští zábor až 44 hektarů půdy ve veřejném zájmu. Krajský úřad může podat dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. O dalším postupu bude muset rozhodnout krajská rada.

K vybudování biomedicínského centra se před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. Univerzita později informovala, že se na přípravě projektu už nepodílí. Hněvotín se podle Dvořáka nebrání případnému jednání s investorem o stavbě menšího biomedicínského parku. Podobná zařízení podle něj v zahraničí zabírají jen tři až čtyři hektary.

Hněvotín se záměrem velkého biomedicínského centra nesouhlasil, protože projekt počítá s výstavbou hal na poli těsně u vesnice. Vedení Hněvotína se obávalo i toho, že zastavění tak velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody, neboť z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje studny. Petici proti projektu podepsaly stovky lidí, v Olomouci bylo uspořádáno několik protestních akcí odpůrců záboru zemědělské plochy