Hektary nejkvalitnější půdy u Hněvotína jsou blíž záchraně. Soud zrušil možnost jejich záboru
Olomoucký krajský soud zrušil část zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, která umožňovala zábor 44 hektarů půdy s nejvyšší bonitou u Hněvotína na Olomoucku. V budoucnu mělo v místě vzniknout biomedicínské a technologické centrum. Investor tak nemůže začít se stavbou.
Soud vyhověl správní žalobě obce Hněvotín, která si stavbu v blízkosti rodinných domů nepřála. Potvrdil to nezávislý starosta obce Jaroslav Dvořák.
„V úterý bylo stání na krajském soud v Olomouci, který rozhodl v náš prospěch,“ uvedl Dvořák. Podle něj soud zrušil tu část aktualizace zásad územního rozvoje, která umožňovala zábor půdy pro technologický a biomedicínský park u Hněvotína. Soud verdikt zdůvodnil tím, že veřejný zájem na stavbu biomedicínského a biotechnologického centra v tomto případě nepřevažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu, dodal Dvořák. Soud podle starosty také přiznal Hněvotínu právo ovlivňovat životní prostředí ve svém okolí.
Zábor 44 hektarů úrodné půdy u Hněvotína předloni v září umožnilo krajské zastupitelstvo, jež schválilo aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Hněvotín měl tuto aktualizaci zapracovat do svého územního plánu, což by usnadnilo investorovi uvést záměr v život. Obec proto loni podala správní žalobu na kraj a tento týden u soudu uspěla.
Krajští úředníci zastupitelům předloni doporučili námitky Hněvotína vůči záboru zemědělské půdy zamítnout. Argumentovali tím, že krajský úřad je vázán dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně této strategické plochy, která připouští zábor až 44 hektarů půdy ve veřejném zájmu. Krajský úřad může podat dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. O dalším postupu bude muset rozhodnout krajská rada.
K vybudování biomedicínského centra se před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. Univerzita později informovala, že se na přípravě projektu už nepodílí. Hněvotín se podle Dvořáka nebrání případnému jednání s investorem o stavbě menšího biomedicínského parku. Podobná zařízení podle něj v zahraničí zabírají jen tři až čtyři hektary.
Hněvotín se záměrem velkého biomedicínského centra nesouhlasil, protože projekt počítá s výstavbou hal na poli těsně u vesnice. Vedení Hněvotína se obávalo i toho, že zastavění tak velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody, neboť z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje studny. Petici proti projektu podepsaly stovky lidí, v Olomouci bylo uspořádáno několik protestních akcí odpůrců záboru zemědělské plochy
Související
-
Odpůrci plánované průmyslové zóny u Hněvotína uspořádali protest před olomouckým magistrátem
U budovy olomouckého magistrátu protestují odpůrci plánovaného záboru orné půdy u Hněvotína.
-
Vedení Hněvotína zažaluje kraj kvůli rozhodnutí, které umožní vznik průmyslové zóny u obce
Vedení obce Hněvotín podá žalobu na olomoucké hejtmanství kvůli usnesení krajského zastupitelstva, které umožní vznik průmyslové zóny v sousedství vesnice.
-
V Hněvotíně má vzniknout nová průmyslová zóna. Vedení obce nesouhlasí, nemá ale rozhodovací pravomoc
Hněvotín u Olomouce protestuje proti plánované průmyslové zóně. Pozemky sice leží v jeho katastru, o vzniku nového areálu ale obec rozhodnout nemůže.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Posudkem za miliony staženým z internetu se bude zabývat dozorčí rada pražského dopravního podniku
-
Zdražovat známky ani rušit pobočky nebudeme, za výplatu důchodů ale chceme víc, říká šéf pošty
-
Muž, který nenávidí ženy? Případ Andrewa Tatea a ‚nebezpečí pro mladou generaci‘
-
Ze strany pětikoalice je krátkozraké označovat Babiše za hrozbu, reaguje komentátorka na svolání schůze