Historie novoročních přání sahá do první poloviny 19. století. Zkratka P. F. je výlučně česká záležitost
Historie novoročních přání sahá do první poloviny 19. století. Tehdy bylo zvykem, že šlechtici ve vánočním čase osobně navštěvovali své známé a přáli jim vše nejlepší k Vánocům i do nového roku.
Hraběti Karlu Chotkovi z Vojnína a Chotkova se však do únavného objíždění sousedů moc nechtělo, a tak se rozhodl popřát jim písemně. Oslovil Josefa Berglera, prvního ředitele pražské kreslířské akademie, a nechal si u něj vyrobit gratulační lístky, které pak svým blízkým rozeslal poštou. Psal se rok 1827.
Tehdy ovšem na těchto novoročenkách ještě nebyla obvyklá zkratka P. F. Ta je připisována grafikovi a malíři Viktoru Strettimu, který na přelomu 19. a 20. století umístil na novoroční přání dvě francouzská slova: „pour féliciter“. V překladu to znamená: k blahopřání.
Tištěné novoroční gratulace se postupně rozšířily do celého světa a v dnešní době střídá papírovou formu ta digitální. Zajímavé však je, že zkratku P. F. bychom na zahraničních blahopřáních hledali marně, jde o výlučně českou specialitu.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
