Hostiárně v Bílé Vodě hrozí, že bude muset utlumit výrobu. Letos už podruhé

Michaela Glavinovská bydlí v nedalekém Javorníku a v hostiárně pracuje třetím rokem. Právě teď balí krabice s lepenými oplatky. A ukazuje mi, kam pak zamíří. Jenže podle jednatele společnosti Milana Uhlíře začínají první zákazníci své objednávky rušit. „Jednak teď po sezóně klesá odbyt vždycky. Teď se nám stalo, že zákazníci ruší objednávky, protože se ruší poutě, ruší se akce. Odběratelé mají strach, že to neprodají. Začíná to zase vypadat špatně,“ popisuje jednatel. A nevylučuje, že se proto bude muset výroba omezit. „Neřekl bych, že se bojím, ale nevíme, co bude,“ dodal Uhlíř.

Oplatkové pláty|foto:Alena Vykydalová,Český rozhlas

„Na jaře jsem se bála, že přijdu o práci, že se třeba firma nerozjede vůbec. Teď nad tím tak nepřemýšlím. Doufejme, že to nebude tak dramatické jako na jaře,“ popisuje Michaela Glavinovská a věří, že i přes pokles objednávek se nebude situace zjara opakovat. S balením krabic právě skončila a stěhuje se k jiné mašině - do nejaromatičtější části výroby. Tady se oplatky plní krémy a posypem, lepí i spékají.

Ornamentální hostie|foto:Alena Vykydalová,Český rozhlas

U jednoho ze strojů sedí i paní Dagmar. Z celého srdce si přeje, aby současnou situaci hostiárna ustála. Být doma s platem o několik tisícovek nižším, stejně jako letos na jaře, není prý žádná výhra. Životní náklady jí totiž výrazně narostly. „To víte, bydlíme na vesnici, autem jsme na nákupy jezdili až do Jeseníku, protože bylo zavřeno Polsko. Dcera byla doma, člověk musel každý den vařit. Nebylo to jednoduché,“ popisuje paní Dagmar.

Hostie tvoří asi jen pětinu výroby podniku. Poštou se pak rozesílají do různých míst v zemi. Zbytek produkce jsou právě lepené lázeňské oplatky. Ty pak zaměstnanci společnosti rozvážejí kromě Česka i na Slovensko, do Polska a Rakouska.