Hrad Český Šternberk se pyšní obranným systémem, který byl ve své době jedním z prvních v Evropě
Hrad Český Šternberk dominuje krajině středního toku Sázavy už od roku 1241 a je právem nazýván perlou Posázaví. Středočeský hrad byl dlouhou dobu nedobytný, až byl v roce 1467 dobyt vojsky krále Jiřího z Poděbrad a bylo nutné celý obranný systém zdokonalit. Byla vybudována jižní předsunutá bašta s břitem. Po břitu měly dělové koule sklouznout a neublížit věži, ve které byli ukryti obránci hradu. Byl to unikátní obranný systém, který byl jedním z prvních v Evropě.
Obranná věž s břitem hradu Český Šternberk je jedním z nejlépe dochovaných objektů pozdně gotického fortifikačního stavitelství. Nikdy se na ní nebojovalo, ale dodnes je vzorem důvtipného obranného systému, jehož součástí bylo i kvalitní zásobování. Řešení bylo ve své době tak originální, že věž v průběhu staletí mylně získala přezdívku „Hladomorna“.
Zajímavě jsou řešené i hradby, které jí chrání. Byly totiž doslova vestavěny do skály, která tak přirozeně vytváří součást opevnění. V nejbližším okolí věže tak z vnitřní strany vzniká menší prostor, kterého mohli obránci využívat k bezpečnému pohybu v okolí bašty. Na stejném principu, tedy vestavěním do skály, byl vybudován i samotný hrad.
Ve věži hladem nikdo netrpěl
Při projektování věže mysleli stavitelé na všechno. Kuželovitý prostor uvnitř sice připomíná jámy v hladomornách, ale v případě Českého Šternberku se do spodní části obranné věže umístily zásoby jídla a střelného prachu. Dodnes se můžete k tomuto prostoru dostat původním postranním vstupem.
Napříč tři metry silnou zdí vede do tubusu věže úzká chodba, kudy se dovnitř přinášely zásoby. Prostor v patře je přístupný po točitém schodišti a ukazuje důmyslnou dispozici střílen určených k palbě z lehkých děl. Schodiště je úzké, bez zábradlí a točí se směrem doleva, aby se útočníkům, kteří by se dostali do věže, špatně bojovalo. Natočení schodiště by totiž pravákům znemožnilo útočit mečem. Střílny navíc vnitřní prostor osvětlují pouze orientačně, takže nedostatek světla by pro útočníky znamenal další komplikaci.
Z vrcholu věže je skvělý výhled do okolí, takže obránci měli dokonalý přehled o pohybu nepřátelských vojsk. Dnes můžete z tohoto místa obdivovat jeden z nejkrásnějších pohledů na meandr řeky Sázavy. A nabízí se také nevšední pohled na hrad. Jako na dlani je i samotné město i legendární Parkhotel Český Šternberk, který je spolu s místní železnicí dodnes svědkem rozmachu turismu v Posázaví počátkem 20. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
