Hrad Kotnov v jihočeském Táboře se jmenuje po vymyšlené postavě
Známá filmová scéna z Vávrovy husitské trilogie líčí vznik města Tábora jako okamžik, během kterého středověcí revolucionáři nadšeně odevzdávají své cennosti do komunálních kádí. To bylo na jaře roku 1420. Ve skutečnosti jsou ale dějiny Tábora mnohem starší. Jednou z nejstarších dochovaných stavebních památek ve městě jsou zbytky hradu Kotnova.
Hrad založil král Přemysl Otakar II., aby chránil město Hradiště, které bylo zamýšleným centrem panovnické moci na rozhraní jižních a středních Čech. V sedmdesátých letech 13. století proto král nechal obehnat hradbami území budoucího města a na jihozápadním okraji plánované výstavby vybudoval mohutný hrad.
Velkolepé plány na výstavbu Hradiště zhatila králova smrt, hrad Kotnov v tu dobu ale už stál. První písemná zmínka o něm ovšem pochází až z roku 1370, kdy místo patřilo pánům z Ústí. Po vystavění města Tábora husity byl hrad zapojen do jeho hradebního systému.
Už na počátku novověku působil mohutný hrad starobylým dojmem. Jméno Kotnov mu dal renesanční historik Václav Hájek z Libočan. Ten si ve své kronice vymyslel mytického rytíře Kotena, údajného zakladatele hradu z úsvitu českých dějin. V 16. století hrad z velké části padl za oběť požáru, dodnes se dochovala jen jedna z jeho věží a brána, která zároveň sloužila i jako brána v městských hradbách.
Pozůstatky hradu dnes spravuje Husitské muzeum v Táboře, které v dochovaných interiérech buduje novou expozici věnovanou historii města. Ohledně případné návštěvy Kotnova se vyplatí sledovat aktuality na webových stránkách muzea. Bez omezení je možné projít Bechyňskou bránou, která je součástí Kotnova, nebo navštívit bývalé hradní nádvoří, na kterém stojí pivovar přestavěný před několika lety na hotel.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Čeští dárci poslali peníze na stavbu solární elektrárny. Pomůže nemocnici ve Lvově
-
‚Jsem připravena lidem naslouchat.‘ Do funkce české ombudsmanky nastoupí Eva Kostolanská
-
Tichá operace vlády. Istanbulská úmluva padá pod stůl, Babišův neoblíbený úřad nedostane dotaci
-
‚Neviditelná‘ krizová linka dostala od státu 22 milionů na navýšení kapacit. Podle resortu stačilo požádat
