Hvězdárna u pěti vsetínských lipek nabízí podivuhodnou soustavu propojených otáčivých kruhů a parabolu, kde si ohřejete i párek

VÍTE, ŽE...

• Planetka (27 079) Vsetín, která je součást hlavního pásu planetek a okolo Slunce obíhá mezi dráhami Marsu a Jupiteru, je nepravidelné těleso pokryté krátery o celkovém průměru přibližně dva kilometry. Je tedy o mnoho menší než pozemský Vsetín. Sice ji na vlastní oči asi nikdy neuvidíte, avšak na místním Dolním náměstí se od roku 2007 nachází dva metry vysoká plastika Planetka Vsetín, kterou z brazilského granitu vytvořil akademický sochař Miroslav Machala. Zároveň se jedná o sluneční hodiny a meteorologický sloupek.
  
  
• Se vsetínskou hvězdárnou je spojena i planetka (82559) Emilbřezina, která připomíná Jednou z nejvýznamnějších osobností vsetínské astronomie posledních dvaceti let. Zabýval se nejen pozorováním komet a meteorů ale i extrémními meteorologickými jevy.
  
  
• V okolí budovy vsetínské hvězdárny je malé alpinium vytvořené v polovině 50. let minulého století zahradním architektem Janem Zdráhalem. Vzácnějšímu dřeviny a skalničky dokonce kdysi zdobil malý vodotrysk. V areálu navíc začala vyrůstat novodobá fenologická zahrádka, na níž bude možné demonstrovat aktivitu nejrůznějších rostlin s proměnou počasí od jara do podzimu.
  
  
• S místním okolím je „spojena“ i planetka (1 942) Jablunka, kterou objevil 30. září 1972 na observatoři Bergedorf Luboš Kohoutek, jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Jak uvedl sám Kohoutek: „Pojmenována byla po vesničce na východní Moravě v Československu, která je stále živá ve vzpomínkách objevitele jako místo letních táborů, kde prováděl svá první astronomická pozorování. Věnováno všem přátelům z Jablůnky.“
  

KAM NA VÝLET

Památník dobývání kosmu
Na vsetínském sídlišti Trávníky byla v roce 1973 umístěna mramorová plastika na téma „dobývání kosmu“, která je věnována americkým i ruským pokusům o dobývání vesmíru. Jedná se o kamenný obelisk s daty letů kosmických lodí Gemini, Apollo, Vostok a Sojuz. Ve své době šlo o zcela výjimečnou realizaci, neboť autor, akademický sochař Oldřich Hradilík (1932-1987), byl ryzí figuralista a toto dílo je jeho jediným geometricky abstrahovaným architektonickým objektem v exteriéru.

18. poledník východní délky
Takřka středem města prochází 18. poledník. Jeho poloha je vyznačena dvěma opracovanými kameny a prahem na cyklostezce v tzv. Panské zahradě v Bečvy. Na další takovou připomínku lze narazit při toulkách po valašských kopcích zhruba v polovině cesty mezi Vsetínem a obcí Růžďka. Má podobu tři metry vysokého žulového kamene zhotoveného vsetínským sochařem Miroslavem Machalou. Jde o zajímavý sluneční kalendář – štěrbinou v kvádru v určitém čase prosvítá Slunce. Cesta za touto astronomickou památkou přitom nabízí celou řadu úžasných pohledů na okolní krajinu.

Lavička J. M. Trosky
V areálu podnikatelského centra ve Valašských Kloboukách najdete lavičku připomínající místního rodáka Jana Matzala (1881-1961), jenž v první polovině 20. století publikoval pod pseudonymem J. M. Troska. Například třídílného románu Zápas s nebem, ve které hlavní hrdinové podniknou cestu na obydlený Měsíc i Mars, dokonce přistanou na planetce s miniaturními mimozemšťany, poté také na Venuši a Merkuru. Podle spisovatele je pojmenována planetka (17776) Troska pohybující se mezi Marsem a Jupiterem.

Beskydská oblast tmavé oblohy
V okolí obce Staré Hamry a vodní nádrže Šance sice není zcela přirozená tma, je zde však výrazně temnější obloha než ve zbytku České republiky. Nejslabší odtud viditelné hvězdy mají jasnost kolem 6,5 magnitudy, běžně pozorovatelná je Mléčná dráha, v některých obdobích tzv. zodiakální světlo a další výjimečné jevy (třeba bioluminiscence). Jedná se o mezinárodní park tmavé oblohy vyhlášený na české i slovenské straně v roce 2013. Jeho nejvyšším místem je Lysá hora.