Interiér nenápadného kostela v Budějovicích hraje všemi odstíny barev
Je to nenápadná stavba v řadě dalších domů lemujících jednu stranu Žižkovy ulice poblíž historického centra Českých Budějovic. Nevyniká ani barvou, ani výškou, dokonce ani vchod se neliší od ostatních obvyklých vchodů do městských budov z přelomu 19. a 20. století. O to víc návštěvníka, který do něj zavítá, ohromí jeho vnitřek.
Kostel Panny Marie Růžencové byl postaven v letech 1899 až 1900 podle plánů českobudějovického stavitele Jakuba Stabernaka pro potřeby nově vzniklé řeholní Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, zvané petrini. Její zakladatel Václav Petr pocházel také z Českých Budějovic a kostel se měl spolu s přilehlým klášterem stát základnou celého církevního uskupení. Slibný rozvoj řeholního řádu petrinů zastavila ale perzekuce v padesátých letech a v současnosti má celý řád jen devět členů, z toho dva obývají českobudějovický klášter.
Interiér klášterního kostela patří mezi nejvýznamnější české ukázky beuronské umělecké školy, pojmenované podle benediktinského opatství v bádensko-württenberském Beuronu. K jihozápadu orientovaná jednolodní stavba má čtvercový chór a půlkruhovou apsidu s přiléhající čtvercovou kaplí.
V dolní části obvodových chrámových stěn je 14 dřevořezeb křížové cesty, nad nimi je vymalován pás 15 obrazů ze života Panny Marie - takzvaných 15 růžencových tajemství. Čelní stěnu zdobí výjevy ze Starého zákona, kněžiště pak výmalba inspirovaná výzdobou byzantských kostelů. Zadní stěnu u varhan pokrývají malby palem.
Figurální řezbářské práce prováděli v kostele truhláři, kterým pomáhali novicové nebo bratři, zvony vznikly v českobudějovické Pernerově dílně, okna s obrazy apoštolů pochází ze sklárny v Lenoře. Kamenické prvky výzdoby pocházejí vesměs z kamenických dílen v Hořicích.
Kostel Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích je přes den otevřený a je možné se do něj podívat. V případě zájmu si skupiny mohou předem domluvit komentovanou prohlídku v přilehlém klášteře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy. ‚Historická událost,‘ uvedl ministr energetiky
-
Filmové premiéry roku 2025: Franz bez Kafky, Brad Pitt ve formuli 1 a zuřivý virus 28 let poté
-
ONLINE: V Německu při silvestrovských oslavách kvůli pyrotechnice zemřelo pět lidí
-
Neočekávám kolaps Ukrajiny. Nalézt ale v současné situaci řešení konfliktu, nebude snadné, říká analytik