Jak se krajka dostala z Belgie do Vamberka a z Vamberka zpátky do Bruselu

Herdule, podvinek, bambulkové paličky. Tyto pomůcky byste v 19. a 20. století našli snad v každé chalupě nebo domácnosti na Vamberecku. Krajkářství se většinou rozvinulo v místech, kam přicházeli horníci. Jejich ženy si výrobou krajek často přivydělávaly.

Historie krajky v okolí Vamberka je ale trochu jiná. Po třicetileté válce získal zdejší panství Nizozemec Kašpar Gramb, který s sebou přivezl i svoji belgickou manželku Magdalenu. Zdejší ženy se už delší dobu pokoušely o výrobu primitivních krajek.

Teprve Magdalena Grambová jim ale ukázala, jak paličkovat, aby se vyrovnaly největším krajkářským velmocem. Ostatně belgické Flandry, kde Magdalena vyrůstala, byly jednou z nich. Z rodného kraje přinesla šlechtična českým krajkářkám nové vzory a naučila je technologii paličkování na podušce.

Dřevěné paličky byly nejlepší ze švestky

Zakrátko se zvuk paliček nesl téměř z každé domácnosti a vamberecká krajka si vydobyla věhlas po celé monarchii. Paličkování se věnovali ženy, děti i muži. Ti třeba zrovna nepaličkovali, ale vypichovali do podvinku (jakési šablony z tvrdého papíru) vzory. Nejprve původní belgické, později si krajkářky vytvářely vzory vlastní.

Tylová krajka patří k nejcennějším exponátům muzea krajky ve Vamberku|foto: Jiřina Šmídová

Dřevěné paličky byly něco jako věno. Když chlapec věnoval dívce vyřezávanou paličku, znamenalo to už velký závazek. Paličky se vyřezávaly nejčastěji z ovocného dřeva – z třešně nebo švestky. Ta prý časem krásně ztmavla a nejlépe „zvonila“.

Klapot paliček se ozýval v domácnostech na Vamberecku od rána do večera. Svůj „díl krajky“ musely upaličkovat třeba i děti, než šly ráno do školy. Po horách pak chodíval faktor, který s velkou dřevěnou krosnou plnou krajkových pásků díla krajkářek vykupoval a prodával pak nejčastěji na Moravě a ve Slezsku, kde se jí zdobily kroje.

Úspěch krajky na světové výstavě EXPO

Zkušenosti generací žen se neztratily, ani když se ruční výroba krajek na počátku 20. století výrazně omezila. Vamberecká krajka po celou dobu své existence spolupracuje s renomovanými umělci. Výsledkem této spolupráce byl grandiózní úspěch na světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958, kde získala zlatou a stříbrnou medaili. Bylo to první poválečné ocenění vamberecké krajky ve světě. Belgická krajka se tak pomyslně vrátila do svého rodiště.

Zručné krajkářky pracovaly s desítkami paliček|foto: Jiřina Šmídová

V roce 1967 se přidalo další vítězství na světové výstavě v Montrealu a pak další stovky ocenění. Těm je věnovaná celá jedna část expozice v Muzeu krajky ve Vamberku. Najdete tu třeba Průvod královniček – paličkovaný závěs, který je sešit z několika dílů tvořených různými krajkářkami (EXPO Brusel 1958) nebo slavnostní šaty paličkované stříbrnou nití s vetkanými českými granáty (Montreal Expo 1967).