Jak zamaskovat původce děje?

12. srpen 2015

Čeština, podobně jako jiné jazyky, má k dispozici prostředky, které mají znejasnit nebo zastřít fakt, kdo je původcem nějakého děje. Základním jazykovým prostředkem, který se dá k takovému maskování využít, je trpný rod neboli pasivum.

Setkáváme se s ním dost často například v jazyce médií anebo v projevech politiků. Věty jako Na dnešním zasedání byl schválen návrh rozpočtu obsahují tzv. opisné pasivum, které má za úkol objektivizovat sdělení. Naznačit, že schválení rozpočtu proběhlo oficiálně, závazně, s rozmyslem, po zvážení všech aspektů věci a vůbec tak, že je vlastně jedno, kdo konkrétně ten rozpočet schválil.

Kdyby věta zněla Na dnešním zasedání jsme schválili návrh rozpočtu, byla by pozornost posluchače nasměrována už ne jen na schválený rozpočet, ale i na to, kdo ho schválil. Totiž my.

Vedle opisného pasiva typu byl schválen má čeština ještě tzv. pasivum zvratné, které lze dokumentovat větou Dům se teprve staví. Zatímco první, opisný typ pasiva umožňuje vyjádřit jaksi dodatečně, kdo byl konatelem děje, typ druhý, zvratný, to neumožňuje. Můžeme říct Rozpočet byl schválen poslaneckou sněmovnou, ale Dům se staví zedníky je věta gramaticky nesprávná. V pasivu typu dům se staví je tedy konatel děje naprosto zamaskován, vymazán ze sdělení.

Volba mezi těmito dvěma typy trpného rodu neboli pasiva v češtině závisí také na tom, jaký obecný charakter má onen zamaskovávaný konatel děje. Všimněme si, že zvratné pasivum se dá použít jen tam, kde je do pozadí zatlačen nějaký živý původce děje, nějaký člověk. Bez výhrad přijmeme větu Střecha byla poškozena silným větrem, ale variantu Střecha se poškodila silným větrem budeme vnímat asi jako divnou, nenáležitou. Zvratné pasivum typu Dům se staví, Párky se vaří nebo To se nedělá, takové pasivum vždycky předpokládá, že původcem děje, činnosti nebo stavu je člověk.

Závěr z tohoto malého povídání o pasivu je, že každý z nás spontánně dovede užívat všech základních jazykových prostředků svého mateřského jazyka, ale teoreticky o nich promluvit, vymezit pravidla jejich užívání, to vyžaduje značnou abstrakci a duševní námahu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.