Jakub Smolík: S Lucií Bílou jsme měli vytvořit pěvecké duo

První hudební skupinu si založil Jakub Smolík už na střední škole a další během vojenské služby. Než se však jako zpěvák prosadil, vystřídal řadu povolání. „Mám to štěstí, že teď mohu dělat práci, která je mým koníčkem od mládí. Nebylo to ale jednoduché. Původně jsem strojař a spoustu let jsem se živil různými způsoby. Když mi bylo třicet dva let, tak jsem neměl vůbec nic a bydlel na ubytovně. Moji vrstevníci už měli respektovaná zaměstnání, zakládali rodiny a stavěli si domy. A já jsem se snažil nějak uživit a hlavně chodit s kytarou zpívat po klubech a prosadit se,“ vzpomíná Jakub Smolík.

Až se ti jednou bude zdát

Změnu v jeho kariéře udělala až spolupráce s producentem Petrem Hannigem a píseň ‚Až se ti jednou bude zdát,‘ která je stále velkým hitem. Na pocit, když ji poprvé Jakub Smolík slyšel z rádia, nikdy nezapomene: „Já jsem tenkrát dělal v servisu a najednou z rádia v kanceláři tuhle píseň začali hrát. Byl to naprosto neuvěřitelný pocit, něco jako když vyhrajete Formuli 1.“

V tu dobu Jakub Smolík dostal také první velkou životní nabídku, i když z ní nakonec sešlo. „Měli jsme v roce 1986 vytvořit pěvecké duo s Lucií Bílou. Bylo to záměr Petra Hanniga, ale Lucie se nakonec rozhodla vydat jiným směrem.“

Mnoho písní pro Jakuba Smolíka složil Zdeněk Barták, kterého si zpěvák velmi váží: „Jsem moc rád, že se mohu počítat mezi jeho kamarády. Je skromný, ale přitom tolik umí, vždyť psal i pro Bocelliho.“

Tatínkova holčička

Z dílny Zdeňka Bartáka jsou i tři písničky na novém CD s názvem ‚Proto právě zpívám vám‘, které nyní Jakub Smolík vydává. Je mezi nimi i ta, kterou zpěvák považuje za úplně nejkrásnější na světě. Jmenuje se ‚Tatínkova holčička‘ a Jakub Smolík ji dostal od dcery Petry na koncertě ke svým šedesátým narozeninám. Bylo to pro něj obrovské překvapení. „Na pódium vyšla moje třináctiletá Petruška a řekla: ‚Tati sedni si a zavři oči, mám pro tebe dáreček.‘ Myslel jsem, že přijde nějaký výjimečný host, třeba Jiřina Bohdalová, ale ozvala se hudba a ona začala zpívat: ‚Já jsem ta holčička, co změnila ti život...‘ Neudržel jsem v tu chvíli dojetím slzy, byl to nejkrásnější dárek, který jsem kdy v životě dostal.“

V rodině, která je pro Jakuba Smolíka nesmírně důležitá, je podle svých slov hlavně organizační typ. „Na rozdělování úkolů jsem kadet. Dceři i ženě je přiděluji, protože jsem taková vůdčí osobnost. Ale není to tak, že by doma pracovala jenom děvčata. Já si občas třeba žehlím i košile, tedy jenom v případě, když žena pracuje nebo spolu náhodou zrovna nemluvíme,“ směje se Jakub Smolík. Cizí mu však žádná práce v domácnosti ani na zahradě není, jak můžete slyšet v záznamu pořadu.