Jaký vliv má rozhlas a televize na naše vyjadřování?

Tím spíš, když vezmeme v úvahu, že působení rozhlasu a televize na člověka může být i mimoděčné, podprahové – na rozdíl od textu tištěného sloužívá text vysílaný rozhlasem nebo televizí už po dlouhá desetiletí často také jen jako kulisa, která doprovází nějakou jinou lidskou činnost, například jídlo, vaření, uklízení nebo méně náročnou práci. Není jistě přehnané, když řekneme, že i dětství a dospívání Čechů narozených nejpozději po r. 1950 se odehrává v rozhlasové či televizní „kulise“.

Podobně jako rozhlas, jehož vliv na češtinu je ještě o třicet let delší, má televize možnost působit nejen na jazyk samotný (na jeho slovní zásobu nebo skladbu), ale i vůbec na jazykové chování. Zřejmě díky televizi zobecněly v češtině i mimo oblast médií některé společenské formule, např. Máte slovo nebo Děkujeme vám za pozornost anebo Těšíme se na shledanou.

V českém prostředí se rozšířil též alternativní „televizní“ pozdrav na viděnou (místo obvyklejšího na shledanou). Jeho užívání však mohlo být podpořeno také intenzivním česko-slovenským jazykovým kontaktem v poválečných desetiletích. Ve slovenštině totiž pozdrav dovidenia tím základním pozdravem.

Televize nabízela a nabízí i jisté vzory pro komunikaci jednotlivce s větší skupinou lidí, kteří jeho řeč pouze pasivně přijímají. Takto mohla televize posílit oblibu užívání „výplňkového“ oslovení přátelé (pro rozhlas i televizi jsou typické věty jako Tak takové je pořadí, přátelé, v druhé semifinálové jízdě). V neposlední řadě televize – na rozdíl od rozhlasu – inspirovala i některé způsoby neverbálního chování, které se pak objevovaly i při komunikaci mimo média.

Mám na mysli zejména tzv. disfunkční gestiku – člověk v takovém případě dělá gesta mechanicky, jen pro gestikulaci samotnou a bez vazby na obsah sdělení. Televize, vysílající hlavně z Prahy, byla též nepochybně zdrojem některých tendencí v melodii české věty, zejm. přispěla k šíření středočeské intonace na Moravu.