Jan Kačer: Divadlo bylo místo, kam se člověk mohl uchýlit se svým snem o svobodě
Jan Kačer se za šedesát let svého působení u českého filmu a divadla nesmazatelně zapsal do povědomí diváků. A u filmu zůstává i ve svých osmdesáti letech. V pořadu Xaver a host promluvil o svém nejbližším natáčení, ale také zavzpomínal na dobu sametové revoluce.
Jan Kačer se narodil ve východočeských Holicích do dobře situované rodiny. Dveře gymnázia mu však z důvodu jeho kapitalistického původu zůstaly zavřené. Na další studium tedy Jan Kačer zamířil na keramickou školu v Bechyni, kde poprvé pronikl také do světa divadla. „Městečko a škola vytvářela takové podhoubí, kde se setkávalo mnoho dnes známých osobností,“ řekl herec Luboši Xaveru Veselému.
Revoluční dny sametové revoluce
V době sametové revoluce pobýval Jan Kačer v Ostravě. Jak sám připomíná, dnes se vzpomíná především na euforii spojenou s vyvrcholením revoluce a zapomíná se na dění, která událostem předcházela. „Všechny překvapilo, jak byla revoluce náhlá. Jak situace praskla po tom, co se dlouho nic nedělo. Ale ono se dělo. Změna probíhala v metaforách, v náznacích, ve skrytu. V listopadu 1989 všichni pouze najednou projevili sen, který už dávno měli,“ vzpomíná na sametovou revoluci Jan Kačer.
Profesionálnímu divadlu se herec vlastně nikdy věnovat nechtěl. „Divadlo pro mě bylo místo, kam se člověk mohl uchýlit se svým snem o svobodě. V divadle na vás nikdo nemohl, i když jste říkal krásný text, který měl v sobě prvky svobody a víry. V divadle jste i v té době šedivého protivného temna mohl říkat něco, co byla vize. A ta vize nějakým způsobem u řady lidí vedla k tomu, co se událo v revoluci,“ řekl Jan Kačer v pořadu Xaver a host.
Že se chystá převrat, pochopil hned na počátku revolučních dní. „Učil jsem tehdy na škole a některé ze zbitých studentů jsem osobně znal. Měl jsem zvláštní pocit, že to jsou moji studenti a moje děti, které mlátili, a tak jsem napsal krátký protest, který noviny další den otiskly. Zdálo se mi, že je už dost toho, jak my herci se neustále snažíme skrytě nějakou metaforou přivolávat svobodný život, a že je nutné promluvit přímo,“ říká Jan Kačer.
Film je dobrodružství
V brzké době čeká Jana Kačera natáčení na Slovensku a v Maďarsku. „Hraji roli ministra, který, přestože je politik, má kupodivu charakter,“ směje se herec. „V mé roli omylem někoho zastřelím a rád bych se k činu doznal, ale mé přiznání není ve státním zájmu. Odehrává se tam velký spor mezi touhou politika se s činem spravedlivě vyrovnat a touhou podvolit se a ve lži setrvat,“ pokračuje Jan Kačer.
Film měl vždy spojený s dobrodružstvím. „Film je něco jako lov. Divadlo připravujete dlouho dopředu, vaše postava se buduje zvolna, ale u filmu svůj výkon už nikdy nezměníte,“ vysvětluje herec.
Jak se Jan Kačer udržuje ve formě a jaké aktivity nyní dohání, se dozvíte v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka