... JAZYKOVÉ - Být v sedmém nebi
Kdo by si nepřál být v sedmém nebi? Být v sedmém nebi znamená zažívat pocit velikého štěstí, doslova být blažený. Tento frazeologismus - jak už jeho podoba sama o sobě naznačuje - má kořeny hodně staré, totiž středověké. V našich zemích se spojení sedmé nebe - tedy jeho latinský ekvivalent - objevuje poprvé v Kosmově Kronice české. Kosmas toto slovní spojení vložil do úst samotné kněžně Libuši věštící budoucí slávu hradu a města Prahy.
Dvouslovný termín sedmé nebe byl součástí středověké teologické terminologie a označoval nejvyšší patro nebeské říše, o kterém se někdy mluvilo také jako o nebi nebeském či nebi nebes. Do takového sedmého nebe se dostali jen ti nejhodnější z nejhodnějších. Naši předkové počítali s tím, že do sedmého nebe přišli po svých mučednických smrtích naši národní patroni, kníže Václav (později svatý) a biskup Vojtěch Slavníkovec (rovněž svatý).
Proč tímto nebem nejvyšší kategorie bylo právě nebe sedmé, a ne třeba čtvrté nebo osmé, to souvisí se symbolikou čísel, která měla ve středověku zvláštní význam. Sedmička symbolizovala "úplnost", a tedy i "dokonalost". V obrazném myšlení bylo "sedmé" to, co bylo nejlepší. Slovo nebe je jinak prastaré - výrazy tvořené od stejného kořene najdeme mj. i ve staré indičtině, kde kořen nábhas označoval "nebe", "mrak" nebo obecněji "vzdušný prostor". Z toho plyne, že slovo nebe je dědictvím z indoevropských dob.
Kdo je v sedmém nebi, je šťastný. Zajímavý je koneckonců i původ slova štěstí. Dnes už málokdo tuší, že slovo štěstí souvisí se slovem část ve smyslu "kus něčeho", "podíl z něčeho nebo na něčem". Souvislost se slovem část bude snad zřejmější, když připomeneme, že tady na Moravě můžeme ještě čas od času slyšet archaičtější podobu slova štěstí, tedy ščestí. Slovo štěstí bylo původně kompozitum - jeho první složkou bylo prajazykové slovo *su, které znamenalo totéž co naše výrazy "velmi" anebo "dobrý", druhou složkou bylo pak slovo, ze kterého se později vyvinul náš výraz část. Mít štěstí znamenalo doslova "mít dobrou část z toho, co tak život může nabídnout", "mít dobrý podíl". A to je dobře srozumitelné i dnes.
Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 a 106,8 FM vždy v pondělí .
Premiéra v 9:30 - repríza ve 14:30.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.