... JAZYKOVÉ - Chlap

25. listopad 2014

Dnešní jazykové okénko bude opět etymologické. Budeme se v něm zabývat jedním úplně obyčejným slovem. Totiž slovem chlap, které má v současné češtině základní význam "dospělý muž" a dále zhruba dva významy přenesené - jednak význam pozitivní ve smyslu "upřímný, přímočarý, správný člověk", jednak význam mírně negativní: ve větě Byl tam nějaký chlap mluvíme o dotyčném muži určitě s menší úctou než ve větě Byl tam nějaký pán.

Slovo chlap existuje v různých hláskových variantách ve všech slovanských jazycích, ale jeho význam se v jednotlivých jazycích celkem dost liší. Slovenský chlap je totéž co český, ale Poláci slovo chłop užívají pro pojem "sedlák", čili význam tohoto slova je tady oproti češtině a slovenštině poněkud specializovaný. V ukrajinštině a ruštině existuje na okraji slovní zásoby slovo cholop, které má význam totožný s významem českých slov poddaný nebo nevolník. A ve slovinštině se vyskytuje slovo hlap jako nadávka odpovídající našemu slovu hlupák. Protože je slovo chlap rozšířeno ve všech slovanských jazycích, není pochyb o tom, že jde o slovo původem praslovanské. A podobně jako u jiných slov, jejichž základ je praslovanský, i v případě slova chlap lze odhadovat jeho původní význam z toho, v jakém smyslu se tohoto slova užívá v dnešních slovanských jazycích.

Zmínili jsme tu významy "dospělý muž", "sedlák", "poddaný" a "hlupák". I když jsou to slova různá, lze mezi nimi jistě - při troše představivosti - nalézt nějakou souvislost. Přinejmenším si představit někoho, jednu osobu, která by vyhovovala všem těmto označením. Z historických a kulturních souvislostí vyplývá, že základním významem slova chlap, významem, ze kterého se všechny ostatní vyvinuly, byl "tělesně zdatný muž". Tedy takový muž, který byl schopen obstát v tehdejších životních podmínkách, který se uživil vlastníma rukama - jednoduše, muž, který byl schopen obdělávat pole a starat se o dobytek. Jedním z úkolů takového chlapa "tělesně zdatného zemědělce", bylo platit daně, dávat vrchnosti část z toho, co vypěstoval, příp. robotovat na panském. A tady vede cesta k významu "poddaný" - středověká aristokracie totiž měla velký zájem o to, aby mezi jejími poddanými bylo dostatečné množství "tělesně zdatných" chlapů, kteří by na ni pracovali. Poddaný byl tedy jednoduše chlap. Význam "sedlák", doložený v polštině, se tím také vysvětluje. A pokud jde o chlapa jako "hlupáka", je to význam vyložitelný z přezíravého vztahu, který k prostým chlapům, zemědělcům, poddaným měla jejich vrchnost.

Významy slova chlap, doložené v ostatních slovanských jazycích, se v drobných modifikacích vyskytovaly i ve staré češtině. Ještě v 15. století bylo mimochodem možné žalovat někoho za to, že řekl chlape společensky výše postavené osobu, chlap byl mezi v uvozovkách "lepšími lidmi" vlastně nadávka. S tím, jak se měnily společenské poměry, se však toto slovo oklikou vrátilo k významu v podstatě původnímu.

Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 , 101,6 a 106,8 FM vždy v pondělí .

Premiéra v 9:30 - repríza v 15:30.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.